Superhrubá mzda: kompenzace obcím ztrátu nanejvýš vyrovnala. V roce 2023 přišly po kompenzaci o 0 až 9 mld. Kč, přesněji to z veřejných dat nezjistíme

Od roku 2021 se daň ze mzdy počítá z hrubé mzdy, ne ze superhrubé, se sazbami 15 a 23 %, a sleva na poplatníka vzrostla z 24 840 Kč na 27 840 Kč a od roku 2022 na 30 840 Kč. Obce a kraje dostávají část výnosu, a proto jim daň ze mzdy klesla. Senát jim na návrh senátora Michaela Canova zvýšil podíl na všech sdílených daních: obcím z 23,58 na 25,84 %, krajům z 8,92 na 9,78 %. Podle propočtu ministerstva financí měla kompenzace přinést obcím 18 mld. Kč a pokrýt 78,56 % jejich ztráty. Propočet neuvádí rok; s prvním rokem zákona částka sedí: v roce 2021 přinesla obcím 19,1 mld. Kč a s inflací rostla na 25,5 mld. Kč v roce 2023, protože se počítá ze všech sdílených daní. Kolik ztráty pokryla, ale z veřejných dat nezjistíme. Záleží na tom, kolik by daň ze mzdy vynesla bez zákona, a to lze jen odhadnout. Dolní mez ztráty dává poměr daně ze mzdy k objemu mezd z roku 2019, horní odhad, který počítá s tím, že daň ze mzdy roste rychleji než mzdy. Podle nich přišly obce v roce 2023 na dani ze mzdy o 25,5 až 34,5 mld. Kč, kompenzace pokryla 74 až 100 % a po kompenzaci obcím chybělo 0 až 9,0 mld. Kč. Krajům chybělo nejvýš 2,5 mld. Kč, podle dolní meze ztráty naopak získaly 0,6 mld. Kč. Roky 2020 až 2022 hodnotit nejde: daň ze mzdy v nich snižoval kompenzační bonus.

Co se slibovalo

Vládní návrh (sněmovní tisk 910) superhrubou mzdu nerušil. Jeho závěrečná zpráva RIA počítala jen s menšími změnami, například u stravenkového paušálu: „bude dopad na veřejné rozpočty na daních z příjmů činit -1,9 mld. Kč, přičemž u státního rozpočtu dosáhne daňový dopad -1,3 mld. Kč, rozpočtů obcí -0,4 mld. Kč a rozpočtů krajů -0,2 mld. Kč“ (RIA, s. 3). Tento dopad nejde ve výkazech oddělit od ostatních změn.

Zrušení superhrubé mzdy navrhl poslanec Andrej Babiš pozměňovacím návrhem 6592. Jeho odůvodnění vyčíslilo dopad na obce, kraje, stát a veřejné rozpočty celkem: „dopad na DPFO celkem -85,2 -56,2 -21,4 -7,6“, po započtení vyššího výnosu DPH „Dopad celkem -79,2 -52,1 -20 -7,1“ (PN 6592, s. 8; v mld. Kč). Kompenzaci obcím a krajům návrh neobsahoval.

Kompenzaci doplnil Senát. Podle odůvodnění senátního návrhu (v konsolidované verzi ministerstva financí, MF) by bez ní zrušení superhrubé mzdy mělo „dopad 8,1 mld. Kč do rozpočtu krajů a 22,9 mld. Kč do rozpočtu obcí“. Zvýšením podílů dojde „ke kompenzaci rozpočtu krajů ve výši 6,8 mld. Kč (dopad na rozpočty se sníží na 1,3 mld. Kč) a rozpočtů obcí ve výši 18 mld. Kč (dopad na rozpočty zůstane 4,9 mld. Kč)“. „U rozpočtu krajů tato kompenzace představuje 84,07 % a u rozpočtu obcí 78,56 % předpokládaného dopadu“.

Po schválení zákona ministerstvo financí vyčíslilo celý balíček včetně kompenzace (tisková zpráva 22. 12. 2020): „Dopad daňového balíčku po senátních úpravách na veřejné rozpočty je pro rok 2021 odhadován na -98,7 mld. Kč (z toho -87,5 mld. Kč na státní rozpočet, -8,1 mld. Kč na obce, -2,6 mld. Kč na kraje“ a „Pro rok 2022 je odhadován dopad na veřejné rozpočty -120,8 mld. Kč (z toho -102,3 mld. Kč na státní rozpočet, -13,5 mld. Kč na obce, -4,5 mld. Kč na kraje“. Ministryně financí Alena Schillerová ve Sněmovně téhož dne uvedla, že kompenzace přinese v roce 2021 22,7 mld. Kč.

Ztráta na dani ze mzdy

Kolik by obce a kraje dostaly bez zákona, odhadujeme čtyřmi způsoby. První dva přenášejí poměr daně ze mzdy k objemu mezd v ekonomice (Eurostat) z let 2019 a 2018 na mzdy hodnoceného roku. Daň ale rostla rychleji než mzdy, protože sleva na poplatníka je pevná částka: v letech 2017–2019, kdy se podíly obcí neměnily, rostla daň ze mzdy 1,49krát rychleji než objem mezd (poměr k mzdám 10,2 % v roce 2017, 11,1 % v roce 2019). Třetí odhad proto tuto pružnost přenáší na pozdější růst mezd. Čtvrtý je predikce ministerstva financí ze září 2020, tedy ještě před zrušením superhrubé mzdy; nezná ale inflaci let 2021–2022. Skutečnou daň (FIN 2-12 M, položka 1111) přepočítáváme na starý podíl, aby šlo jen o vliv nižší daně. Hodnoty jsou v mld. Kč:

	Obce 2022	Kraje 2022	Obce 2023	Kraje 2023
Bez zákona: mzdy 2019	64,5	21,9	70,2	23,9
Bez zákona: mzdy 2018	61,8	21,0	67,2	22,9
Bez zákona: pružnost 2017–2019	69,7	23,8	79,1	27,0
Bez zákona: predikce MF	59,3	20,1	–	–
Skutečnost při starém podílu	37,8	12,9	44,7	15,2
Ztráta (rozpětí: mzdy 2019 až pružnost)	26,6 až 31,9	9,1 až 10,9	25,5 až 34,5	8,7 až 11,7

Odhady z doby schvalování se do rozpětí roku 2023 vejdou, ale počítaly s nižší slevou na poplatníka: Babišův návrh slevu neměnil a uváděl ztrátu obcí 21,4 mld. Kč, propočet ministerstva pro Senát 22,9 mld. Kč. Se slevou 30 840 Kč počítala jen tisková zpráva ministerstva po schválení zákona, a to pro rok 2022. Predikce ministerstva je přepočtená na výkaz FIN podle roku 2019 (liší se o 1,3 %), protože kraje ve výkazu nezahrnují Prahu.

Kompenzace rostla s inflací

Kompenzace je rozdíl mezi novým a starým podílem ze všech sdílených daní, které obce a kraje skutečně dostaly. Na rozdíl od daně ze mzdy rostly v letech 2022 a 2023 rychle daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob. Hodnoty v mld. Kč:

	Obce 2022	Kraje 2022	Obce 2023	Kraje 2023
Kompenzace	21,9	8,0	25,5	9,3
Krytí ztráty (%)	69 až 82	73 až 88	74 až 100	79 až 107
Čistý dopad	−10,0 až −4,7	−2,9 až −1,1	−9,0 až +0,0	−2,5 až +0,6

Sdílené daně obcí ve výkazu FIN (mld. Kč):

Rok	DPFO ze závislé činnosti	DPFO z přiznání	DPFO srážkou	DPPO	DPH
2017	42,8	1,2	3,8	40,7	82,5
2018	48,8	1,1	4,3	39,7	97,7
2019	54,9	1,5	4,9	45,5	102,5
2020	52,0	0,8	4,9	37,1	101,7
2021	38,7	2,5	6,3	53,4	119,4
2022	41,2	3,6	8,1	61,1	138,8
2023	48,7	3,9	11,3	82,3	148,0

V roce 2021 dostaly z kompenzace obce 19,1 mld. Kč (propočet pro Senát 18 mld.) a kraje 6,9 mld. Kč (propočet 6,8 mld.); ministryně Schillerová uváděla pro obce a kraje dohromady 22,7 mld. Kč. Ztrátu v roce 2021 ale nehodnotíme: daň ze mzdy v něm snižoval kompenzační bonus, který byl podle zákona č. 95/2021 Sb. vratkou daně ze závislé činnosti, a obce za něj dostávaly zvláštní příspěvek mimo sdílené daně. Stejně tomu bylo v roce 2020 (zákon č. 159/2020 Sb.) a na začátku roku 2022 (zákon č. 519/2021 Sb.). Rok 2020 proto nepoužíváme ani jako výchozí a hodnotíme až rok 2023; rok 2022 v tabulkách jen ukazujeme.

Pozdější změny

Podíly obcí a krajů na sdílených daních se v letech 2021–2023 neměnily. Sazby daně a základní slevu na poplatníka (§ 16 a 35ba zákona o daních z příjmů) v letech 2021–2023 žádný další zákon neměnil; zákon č. 286/2021 změnil jen odkazy na § 35ba v § 38g a 38j; zákon č. 458/2022 zrušil slevu na evidenci tržeb (§ 35ba odst. 1 písm. h). Od roku 2024 snížil podíly obcí i krajů konsolidační balíček (zákon č. 349/2023 Sb.); roky 2024 a dál proto nehodnotíme.

Co nevíme

Kolik by daň ze mzdy vynesla bez zákona, je odhad a lepší z veřejných dat neuděláme. Přesný výpočet by vyžadoval přepočet skutečných mezd podle starých pravidel z individuálních dat o mzdách nebo z daňových přiznání, která má Finanční správa a ministerstvo financí, ale nejsou veřejná. Nevíme ani, o kolik zvýšení slevy na poplatníka snížilo daň OSVČ placenou z přiznání, a to z výkazů neoddělíme. Proto uvádíme rozpětí: dolní mez ztráty dává poměr k mzdám roku 2019, horní odhad s pružností; poměr roku 2018 a predikce ministerstva bez inflace ztrátu podhodnocují a do rozpětí je nepočítáme. Ztrátu počítáme jen z daně ze závislé činnosti, kompenzaci ze všech sdílených daní; krytí je proto spíš nadhodnocené. Kompenzaci v roce 2023 zvedl i výjimečný růst daně z příjmů právnických osob (obcím 82,3 mld. Kč proti 61,1 mld. v roce 2022). Nevíme ani, kolik z růstu DPH a spotřeby přinesla samotná nižší daň, s čímž počítal Babišův návrh. Výkazy FIN nezahrnují u krajů krajský podíl Prahy, absolutní čísla se proto od ministerstva mírně liší; podíly v procentech to neovlivní.

Kdo rozhodoval

• Vládní návrh: vláda Andreje Babiše, sněmovní tisk 910.
• Zrušení superhrubé mzdy: pozměňovací návrh Andreje Babiše 6592, Sněmovna ho přijala 20. listopadu 2020 (66 pro, 26 proti, hlasování 65/26). Téže noci prošel návrh Mikuláše Ferjenčíka na slevu na poplatníka ve výši průměrné mzdy (53 pro, 30 proti, hlasování 65/20).
• Kompenzace ve Sněmovně neprošla: návrh Věry Kovářové, hlasování 65/27 (40 pro, 20 proti; návrh byl zamítnut).
• Senát: podíly 25,84 a 9,78 % navrhl senátor Michael Canov v ústavně-právním výboru („Tak jsem připravil do ústavně-právního výboru návrh na těch 90 %, upraven ale o tu základnu“, těsnopis Senátu, s. 50). Plénum přijalo komplexní pozměňovací návrh klubů ODS a TOP 09, KDU-ČSL, PROREGION a senátorů Canova, Žákové a Pešatové: „Při hlasování č. 20, 1. pozměňovací návrh, při kvóru 39, pro bylo 51, proti bylo 13“ (těsnopis, s. 136). Senát zároveň místo slevy podle průměrné mzdy stanovil 27 840 Kč na rok 2021 a 30 840 Kč od roku 2022 (usnesení Senátu, tisk 910/5).
• Sněmovna senátní znění přijala 22. prosince 2020 (70 pro, 22 proti, hlasování 78/6).

Hodnocení

Předpoklad	Zdroj	Skutečnost	Verdikt
Obce ztratí 22,9 mld. Kč, kraje 8,1 mld. Kč	odůvodnění senátního PN (propočet MF, nižší sleva)	2023: obce 25,5 až 34,5, kraje 8,7 až 11,7 mld. Kč	obce: V rozpětí, nelze rozhodnout (nižší sleva); kraje: V rozpětí, nelze rozhodnout (nižší sleva)
Kompenzace obcím 18 mld. Kč, krajům 6,8 mld. Kč	odůvodnění senátního PN (bez roku; srovnáno s rokem 2021)	2021: obce 19,1, kraje 6,9 mld. Kč; 2022: 21,9 a 8,0 mld. Kč	obce: Naplnil se; kraje: Naplnil se
Kompenzace pokryje 78,56 % ztráty obcí a 84,07 % ztráty krajů	odůvodnění senátního PN (nižší sleva)	2023: obce 74 až 100 %, kraje 79 až 107 %	obce: V rozpětí, nelze rozhodnout (nižší sleva); kraje: V rozpětí, nelze rozhodnout (nižší sleva)
Čistý dopad balíčku v roce 2022: obce −13,5, kraje −4,5 mld. Kč	tisková zpráva MF	rok 2022 ovlivnil kompenzační bonus; tisková zpráva počítá i daň z přiznání	obce: Nelze ověřit (kompenzační bonus 2022, širší rozsah); kraje: Nelze ověřit (kompenzační bonus 2022, širší rozsah)
Obce ztratí 21,4 mld. Kč na DPFO	PN 6592 (Babiš)	2023: 25,5 až 34,5 mld. Kč (s vyšší slevou na poplatníka)	V rozpětí, nelze rozhodnout (nižší sleva)
Kompenzace přinese v roce 2021 22,7 mld. Kč	ministryně Schillerová	obce a kraje 26,0 mld. Kč	Naplnil se
Stravenkový paušál: obce −0,4 mld. Kč	RIA	ve výkazech nejde oddělit	Nelze změřit

Jak hodnotíme

Ztrátu na dani ze mzdy měříme proti stavu bez zákona ve čtyřech variantách a výsledek uvádíme jako rozpětí. Hodnotíme rok 2023, první rok bez kompenzačního bonusu a s plnou slevou na poplatníka. Odhady z doby schvalování (pro Senát, Babišův návrh) počítaly s nižší slevou a s jiným rokem, proto u nich uvádíme jen polohu vůči našemu rozpětí (u ztráty s tolerancí 15 %) a verdikt nelze rozhodnout. Odhad z tiskové zprávy ministerstva pro rok 2022 ověřit nejde. Částky kompenzace srovnáváme s rokem 2021, prvním rokem zákona: naplnily se, když se liší nejvýš o 15 %.