Slovníček pojmů

Základní pojmy

Rozpočtová skladba

Jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek veřejných rozpočtů do jednotek třídění. Používají ji organizační složky státu, státní fondy, obce, kraje a dobrovolné svazky obcí pro rozpočet i skutečnost.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 1 a 2 ↗

Položka (druhové třídění)

Čtyřmístný kód, který říká, o jaký druh příjmu, výdaje nebo financování jde. První číslice je třída, druhá seskupení, třetí podseskupení.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 4–10 ↗

Paragraf (odvětvové třídění)

Čtyřmístný kód činnosti, na kterou se výdaj vynakládá nebo ze které příjem plyne. První číslice je skupina, druhá oddíl, třetí pododdíl. Třídí se jím všechny výdaje; z příjmů jen vybrané příjmy obcí, krajů a DSO.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 11 a 12 ↗

Transfer

Výdaj, proti kterému nestojí přímá protihodnota (např. dotace, příspěvek, sociální dávka). Opakem jsou výdaje na nákupy, proti kterým přímá protihodnota stojí.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 6 ↗

Běžné a kapitálové výdaje

Běžné výdaje (třída 5) jsou neinvestiční, provozní výdaje. Kapitálové výdaje (třída 6) slouží k pořízení dlouhodobého majetku a zahrnují investiční transfery a investiční půjčky.

Podle: Pokyn MF, vymezení pojmů, bod 1

Financování (třída 8)

Financující položky nejsou příjmy ani výdaje: zachycují například přijetí a splácení úvěrů a půjček, vydání a splácení dluhopisů nebo změny stavu prostředků na bankovních účtech. Kryjí rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo rozpočtu).

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 2 odst. 1 a 2 písm. b) ↗

Konsolidace

Vyloučení vzájemných převodů mezi rozpočty nebo uvnitř jednoho rozpočtu, aby se při sčítání více rozpočtů tytéž peníze nezapočítaly dvakrát. Konsolidační třídění podle § 13 se u obcí, krajů a DSO neuplatňuje, konsolidaci ale vyjadřují samotné položky (např. převody vlastním fondům, transfery mezi obcemi).

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 2 odst. 2 písm. d) a § 13 ↗

Účelový znak

Pětimístný kód transferu ze státního rozpočtu, státního fondu nebo Národního fondu. Příjemce jím označí přijatou dotaci i výdaje z ní hrazené. První 2 místa určují kapitolu nebo fond, zbylá 3 titul transferu.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 29 ↗

Zdrojové třídění

Souhrn třídění podkladového, prostorového a nástrojového – odkud prostředky pocházejí (tuzemsko, EU, finanční mechanismy) a z jakého fondu nebo programu. U obcí a krajů se uplatní jen u zahraničních zdrojů a spolufinancování.

Podle: vyhláška č. 412/2021 Sb., § 2 odst. 3, § 17–20 ↗

Vymezení pojmů podle metodického pokynu MF

Doslovné znění, verze pokynu od 1. 1. 2026. Celkem 95 pojmů.

1. 1.běžnými výdaji rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů a investičních půjčených peněžních prostředků,

2. 2.dlouhodobými hmotnými věcmi (dlouhodobým hmotným majetkem) rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které jsou někým vlastněny a kterými jsou

   a) pozemky [§ 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb.], a to včetně součástí (§ 505 až 507 občanského zákoníku),

   b) stavby [§ 5 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon], které nejsou součástí pozemku; za stavbu se považují i součásti stavby, které mohou být předmětem vlastnictví nebo spoluvlastnictví,

   c) samostatné hmotné movité věci a jejich soubory, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 40 000 Kč,

   d) předměty z drahých kovů [§ 2 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)],

   e) kulturní předměty,

   f) pěstitelské celky trvalých porostů (§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.),

   g) zvířata [§ 14 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.],

3. 3.dlouhodobými nehmotnými věcmi (dlouhodobým nehmotným majetkem) rozumějí nehmotné věci, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 60 000 Kč,

4. 4.dlouhodobými věcmi (dlouhodobým majetkem) dlouhodobými věcmi (dlouhodobým majetkem) dlouhodobé hmotné věci (dlouhodobý hmotný majetek) a dlouhodobé nehmotné věci (dlouhodobý nehmotný majetek),

5. 5.dobropisem rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku,

6. 6.dodavatelským pořízením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úplatné získání hotové hmotné věci (hmotného majetku) koupí nebo zadání jejího zhotovení a její úplatné získání na základě smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy,

7. 7.dodavatelským pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení rozumí jejich pořízení dodávkou,

8. 8.dodávkou rozumí získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva od fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky státu,

9. 9.doplatkem rozumějí, jedná-li se doplatkem rozumějí, jedná-li se o příjmy z daní, poplatků a jiných povinných plateb, jak jsou uvedeny ve třídě 1 druhového třídění (příloha č. 4), tyto příjmy, jsou-li odváděny v době, kdy právní předpis, kterým je stanovena povinnost příslušnou daň, poplatek nebo jinou povinnou platbu odvádět, je již zrušen,

10. 10.dotací rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které jsou jakožto dotace označeny v právním předpise, na základě kterého se poskytují, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle kterých se poskytují, a které odpovídají definici transferu. Dotace jsou intencionální (dotace ex ante), kompenzační (dotace ex post) a smíšené. Intencionálními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje a finančně se vypořádávají [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 128/2016 Sb., vyhláška č. 433/2024 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], kompenzačními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na již vynaložené výdaje nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů a finančně se nevypořádávají (§ 4 odst. 4 věta první vyhlášky č. 433/2024 Sb.), a smíšenými dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje již vynaložené nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů (§ 4 odst. 4 věta druhá vyhlášky č. 433/2024 Sb.). Vydanou dotací není výdaj a přijatou dotací není příjem, který neodpovídá definici transferu podle bodu 75, i když je v příslušném právním aktu jako dotace označen. Výdaj, kterým se převádějí peněžní prostředky právnické nebo fyzické osobě k náhradě výdajů nebo nákladů, které vynaložila, a příjem, který k náhradě takových výdajů nebo nákladů dostává, je dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady vynaložila dobrovolně a že převedené peněžní prostředky jsou jako dotace v příslušném právním aktu označeny. V opačném případě není dotací a v případě náhrad za způsobenou újmu ani jiným transferem, ale náhradou,

11. 11.drobným dlouhodobým hmotným majetkem rozumějí hmotné nezastupitelné nezuživatelné věci (§ 499 a 500 občanského zákoníku) nebo soubory takových věcí, které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a za jejichž pořízení se vydala částka, která činí nejméně 3 000 Kč nebo méně, stanovila-li pořizující organizace nižší hranici, a nejvíce 40 tisíc Kč; ze sériově vyráběných věcí a jiných věcí, které od sebe nelze běžným způsobem rozeznat, se za nezastupitelné věci považují ty, které mají výrobní číslo nebo jinou identifikaci od výrobce, dovozce, prodejce nebo veřejného orgánu,

12. 12.financujícími položkami rozumějí peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny a spojené s krytím schodku jiných peněžních fondů podle zákonů o rozpočtových pravidlech [zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] a s použitím jejich volných peněžních prostředků k jejich zhodnocení; jsou jimi

    a) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu s povinností je vrátit, zejména přijetí výnosů z prodeje státních dluhopisů (§ 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 199/2010 Sb., č. 355/2011 Sb., č. 172/2012 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a přijetí úvěrů (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku),

    b) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu utržených za prodej obchodovatelného finančního majetku, zejména dluhopisů (§ 2 zákona č. 190/2004 Sb. ve znění zákonů č. 172/2012 Sb., č. 303/2013 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a akcií [§ 256 až 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)], pořízeného za účelem zhodnocení peněžních prostředků; finančním majetkem se rozumějí cenné papíry (§ 514 až 544 občanského zákoníku), podíly v obchodních korporacích (§ 31 zákona č. 90/2012 Sb.) a práva z vkladů [jednorázových (§ 2680 občanského zákoníku)] i takových, které je vkladatel oprávněn zvyšovat),

    c) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu, které jsou splátkami peněžních prostředků, které státní rozpočet nebo jiný peněžní fond poskytl právnické nebo fyzické osobě jakožto úvěr za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

    d) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na pořízení finančního majetku za účelem jejich zhodnocení,

    e) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu jakožto úvěru za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

    f) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na splátky peněžních prostředků přijatých podle písmene a),

    g) pokles stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

    h) vzrůst stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

13. 13.finančním vypořádáním rozumí postup podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání),

14. 14.hmotným majetkem tvořícím součást informačních a komunikačních technologií rozumějí pro účely zařazení výdajů na položku 5168 a 6125 hmotné věci a jejich soubory určené převážně k elektronickému získávání, přenosu a sdělování informací. Jsou jimi zejména počítače, počítačové sítě, přístroje a sítě určené k zjišťování nepovolených průniků osob do chráněných prostor a nepovolených předmětů do nich přinášených, požární zabezpečovací zařízení, přístroje pro určení geografické polohy (navigace), telefony, digitální kamery a fotoaparáty kromě těch, které se používají k uměleckým účelům, kamerové systémy, skenery a podobné přístroje a k nim připojená zařízení a věci sloužící k jejich fungování (počítačové tiskárny, reproduktory a sluchátka připojené k počítačům, kompaktní disky, digitální víceúčelové disky, elektronické paměti, audiokazety, videokazety apod.; nejsou jimi samostatné rozmnožovací přístroje ani jiné samostatné přístroje k zaznamenávání informací na jiná než elektronická média,

15. 15.informací rozumí soubor slov, obrazů nebo jiných signálů schopných být vnímány a poskytnout nějaký užitek, a to bez rozdílu, na jakém nosiči dat jsou uloženy; za výdaje na informace se však nepovažují výdaje na věci, které sice informace nesou, avšak v jejich ceně převažuje jejich hmotná podstata, jako jsou knihy, noviny nebo časopisy (výdaje na věci, které nesou informace a v jejichž ceně hmotná podstata nepřevažuje, například magnetické pásky, kompaktní disky apod., se za výdaje na informace považují),

16. 16.investičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na

    a) investiční výdaje příjemce půjčených peněžních prostředků; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

    b) investiční transfery,

    c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje. Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije podle věty první tohoto bodu, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

17. 17.investičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na

    a) investiční výdaje příjemce transferu; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, 1 které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

    b) transfery určené na investiční výdaje; pro určení, které výdaje konečného příjemce jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují,

    c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje. Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije podle věty první, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

18. 18.investičními výdaji rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

19. 19.kapitálovými výdaji rozumějí investiční výdaje, investiční transfery a investiční půjčené peněžní prostředky,

20. 20.klíčováním výdajů rozumí jejich členění podle naturálních ukazatelů, například členění výdajů na platy zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spadající do různých odvětví, na paragrafy podle toho, kolik hodin práce jim zabrala činnost pro to které odvětví,

21. 21.kompenzací rozumí příjmová nebo výdajová kompenzace,

22. 22.konzumací autorských děl, uměleckých výkonů, vynálezů, odrůd rostlin a jiného nehmotného majetku rozumí jejich vnímání lidskými smysly a použití nebo používání hmotných věcí, které jsou jejich nosiči (například stavby, nástroje a jiné podobné potřeby navržené výtvarnými umělci, jídlo připravené tvůrčím způsobem nebo podle receptů majících povahu autorských děl, věcí vyrobených s použitím vynálezu, rostlin vypěstovaných z osiva nebo sadby získaných od držitelů šlechtitelských práv k odrůdám těchto rostlin nebo od osob, které získaly jejich souhlas k využívání těchto odrůd). Konzumací uměleckých výkonů je sledování přímo prováděných i vysílaných či jinak sdílených živých uměleckých výkonů (§ 67 odst. 1 autorského zákona). Konzumací autorských děl je zejména čtení literárních a vědeckých děl, poslech audiálních (zvukových) záznamů literárních a vědeckých děl, děl hudebních, dramatických a hudebně dramatických, sledování audiovizuálních (zvukově obrazových) záznamů takových děl, děl kinematografických a jiných audiovizuálních, děl výtvarných a architektonických, poslech nebo jiné sledování literárních a vědeckých děl nezaznamenaných na technický nosič (přednášek), sledování výtvarných a jiných autorských děl, práce a jiné činnosti s použitím počítačových programů případně spojené se sledováním audiálních nebo audiovizuálních děl (například hraní počítačových her),

23. 23.kulturními předměty rozumějí předměty, které mají povahu autorského díla [§ 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], nemají-li být součástí stavby, předmětů kulturní hodnoty (příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.), sbírek muzejní povahy (§ 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.), předmětů, které jsou pořizovány pro sbírku muzejní povahy (odstavec 3 téhož paragrafu), movitých kulturních památek (§ 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 142/2012 Sb.) a archiválií [§ 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.] a kulturních statků podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků (kodifikované znění),

24. 24.materiálem rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi ani drobným hmotným dlouhodobým majetkem,

25. 25.mezinárodními nevládními organizacemi rozumějí mezinárodní organizace jiné než vládní, například Mezinárodní červený kříž, Transparency International, jednotlivá konsorcia evropské výzkumné infrastruktury [nařízení Rady (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013] se sídlem mimo Českou republiku, Světová organizace skautského hnutí apod. Mezinárodními nevládními organizacemi jsou i právnické osoby, kterým bylo podle zrušeného zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, povoleno vyvíjet činnost a které se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek, nebo které byly zřízeny nebo kterým bylo podle něj povoleno mít sídlo v České republice a které se považují za spolky (§ 126 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob),

26. 26.mezinárodními organizacemi rozumějí sdružení právnických nebo fyzických osob různých států, která jsou sama právnickými osobami a Česká republika je jako takové uznává, jsou založená mezinárodní smlouvou nebo zakladatelským právním jednáním jako sdružení (spolek nebo podobná právnická osoba) podle českého nebo cizího práva a jejich převažující činností není činnost podnikatelská; mezinárodními organizacemi nejsou obchodní společnosti a družstva [zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] včetně evropských společností [nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, zákon č. 627/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů], evropských hospodářských zájmových sdružení [nařízení Rady (EHS) č. 2137/1985, zákon č. 360/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů] a evropských družstevních společností [nařízení Rady (ES) č. 1435/2003, zákon č. 307/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů] (§ 3 zákona č. 90/2012 Sb.), ani když jsou jejich společníky osoby z různých států,

27. 27.mezinárodními vládními organizacemi rozumějí sdružení států založená mezinárodní smlouvou, například Evropská unie (sdělení č. 44/2004 Sb. m. s. a č. 111/2009 Sb. m. s.), Organizace spojených národů (vyhláška č. 30/1947 Sb. a sdělení č. 36/1999 Sb.), Organizace Severoatlantické smlouvy (sdělení č. 66/1999 Sb.), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (sdělení č. 266/1998 Sb.), Světová obchodní organizace (sdělení č. 191/1995 Sb.), Rada Evropy (sdělení č. 123/1995 Sb.), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (vyhláška č. 59/1958 Sb.), Světová zdravotnická organizace (vyhláška č. 189/1948 Sb.), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (sdělení č. 196/1947 Sb.), Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace evropských a středomořských zemí pro ochranu rostlin apod., a rovněž sdružení států nebo veřejných právnických osob různých států na základě právního předpisu nadnárodního orgánu, například evropská seskupení pro územní spolupráci se sídlem mimo území České republiky zřízená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006,

28. 28.nadlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 40 tisíc Kč,

29. 29.nadlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 60 tisíc Kč;

30. 30.nadlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a celková částka, která se na jeho pořízení vydala, přesahuje 40 tisíc Kč,

31. 31.nadnárodním orgánem rozumí mezinárodní vládní organizace, která svými právními akty může stanovit práva a povinnosti osobám na českém území,

32. 32.náhradou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy (§ 8 a 9 vyhlášky). Náhrady jsou následné a paušální. Následné náhrady (náhrady ex post) jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy (určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy), jestliže tyto hodnoty již vynaloženy byly nebo již nazmar přišly nebo újma již nastala a úhrada se poskytuje ve výši, v jaké byly vyčísleny. Paušální náhrady jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy, poskytované zpravidla před jeho úbytkem nebo vznikem újmy (náhrady ex ante), které nejsou přesně odvozeny z výše tohoto úbytku nebo této újmy,

33. 33.nedoplatkem rozumí záporný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

34. 34.nehmotnými věcmi rozumějí nehmotné věci, jak je definuje občanský zákoník (§ 496 odst. 2), které jsou někým vlastněny, které lze držet a nakládat s nimi a kterými jsou

    a) penězi ocenitelné informace,

    b) penězi ocenitelné soubory signálů umožňující přírodní substanci nebo zvláštnímu zařízení transformovat přírodní látky nebo informace,

    c) právo vyvíjet určité činnosti, které mohou přinést hmotný prospěch, jestliže toto právo lze ocenit penězi a je možné je převést na jinou osobu nebo jiné osobě udělit oprávnění tyto činnosti nebo jejich část vykonávat,

35. 35.neinvestičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí půjčené peněžní prostředky jiné než investiční půjčené peněžní prostředky. Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část bude mít povahu podle věty první, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

36. 36.neinvestičními transfery rozumějí transfery jiné než investiční. Neinvestičním transferem mohou být i dotace poskytované na úhradu paušálních výdajů, ze kterých lze v souladu s podmínkami uvedenými v právním aktu realizovat neinvestiční i investiční výdaje (např. dotace poskytovaná na úhradu paušálních výdajů). Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část bude mít povahu transferu investičního, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

37. 37.neinvestičními výdaji rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

38. 38.oddělenou (nevyúčtovávanou) elektronickou peněženkou rozumí elektronická peněženka, která je součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejíchž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí elektronická peněženka je, a převody z nich do elektronické peněženky a z elektronické peněženky do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

39. 39.oddělenou (nevyúčtovávanou) pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejichž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je, a převody z nich do pokladny a z pokladny do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

40. 40.odděleným (nevyúčtovávaným) účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; oddělený (nevyúčtovávaný) účet je součástí tohoto peněžního fondu a o jeho příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí oddělený účet je, a převody z nich na oddělený účet a z odděleného účtu do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

41. 41.opravou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, nebo ztráta této funkce hrozí, nebo tuto funkci v důsledku chyby při vytváření této věci ani nenabyla, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken), a to případně i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení [§ 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.],

42. 42.opravou nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí úprava nehmotného majetku, který byl vytvořen podle zadání organizace, avšak který z důvodu chybného zadání nebo chybného splnění zadání neplní zcela nebo částečně funkci, k níž byl určen, a to úprava, jejímž účelem je zajistit, aby tuto funkci v úplnosti plnil,

43. 43.organizací nebo rozpočtovou jednotkou (§ 2 odst. 1 vyhlášky) rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje rozpočtová skladba,

44. 44.peněžním fondem rozumí nástroj pro shromažďování, ukládání a vydávání peněžních prostředků umožňující placení nebo výběry na požádání (s peněžními prostředky může organizace při minimálních nákladech volně disponovat a ve lhůtě do 24 hodin je použít), jemuž právní předpis nebo jeho vlastník stanovil režim spočívající zejména v tom, z jakých zdrojů se naplňuje a na financování čeho se používá; je jím bankovní účet s výjimkou účtu se vkladní knížkou (§ 2662 až 2675 občanského zákoníku), jestliže splňuje tuto podmínku, popřípadě spojený s jiným takovým účtem, pokladnou nebo elektronickou peněženkou (vyúčtovávanými na něj), nebo jejich skupina či soustava; může jím být i pokladna používaná v režimu oddělených pokladen (k tomu v náplních položek 4138 a 5348); rovněž jím může být i místo na takovém bankovním účtu nebo v takové pokladně, případně spojené s jinými takovými účty nebo místy na nich nebo pokladnami nebo místy v nich, jakož i jejich skupiny či soustavy; není jím účet se vkladní knížkou (§ 2676 až 2679 občanského zákoníku) ani vklad, a to jednorázový vklad včetně vkladu potvrzeného vkladním listem (§ 2680 a 2681) ani žádný jiný vklad, a to ani v případě, že smlouva o něm je nazvána smlouvou o termínovaném vkladu nebo smlouvou o účtu termínovaného vkladu, ani jiný nástroj, pokud vklad nebo jiný nástroj neumožňuje placení nebo výběry na požádání; majitel peněžního fondu (například § 2662 občanského zákoníku) se považuje za vlastníka všech peněžních prostředků v něm soustředěných,

45. 45.peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků,

46. 46.peněžními prostředky rozumějí bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze [§ 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku],

47. 47.poddodávkou dodavateli dodávka, kterou poddodávkou dodavateli dodávka, kterou organizace provádí pro svého dodavatele v souvislosti s jeho dodávkou pro ni,

48. 48.podlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), za něž se vydalo 40 tisíc Kč nebo méně,

49. 49.podlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), za něž se vydalo 60 tisíc Kč nebo méně,

50. 50.podlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a celková částka, která se na jeho pořízení vydala, nepřesahuje 40 tisíc Kč,

51. 51.pořízením hodnoty úplatné získání pořízením hodnoty úplatné získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva,

52. 52.pořízením práce úplatné získání pořízením práce úplatné získání práva, aby pracovník vykonal nebo vykonával určitou činnost ve prospěch organizace podle jejích pokynů,

53. 53.pořízením služby úplatné získání pořízením služby úplatné získání práva smlouvou o dílo nebo jinou obdobnou smlouvou, aby dodavatel provedl nebo prováděl pro oprávněného nějakou činnost,

54. 54.pořízením technického zhodnocení rozumí získání možnosti používat upravenou věc, byla-li její úprava technickým zhodnocením,

55. 55.pořízením věci (majetku) rozumí získání vlastnického nebo obdobného práva k této věci (majetku),

56. 56.pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení ve vlastní režii rozumí jejich vytvoření vlastní činností organizace,

57. 57.pořízením výkonu úplatné získání pořízením výkonu úplatné získání práva využít po určitou dobu a v určitém rozsahu ovladatelnou přírodní sílu,

58. 58.prostředníkem rozumí subjekt, kterému plátce předává peněžní prostředky a pověřuje ho, aby je předal příjemci. Prostředníky jsou subjekty, k jejichž činnosti patří zprostředkovávání plateb, zejména poskytovatelé platebních služeb [§ 1 písm. c) a § 3 a 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a pošta [§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb.], a organizační složky státu nebo právnické osoby, jimž ukládá zákon, že určité platby mají zprostředkovávat (§ 16 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 44a odst. 1, 2, 3 a 13 rozpočtových pravidel, § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nebo s nimiž zprostředkování určitých plateb organizace dohodne. Prostředník jedná podle pokynů plátce a nerozhoduje, jaké osobě jakou peněžní částku poukáže, doručí nebo jinak předá,

59. 59.průběžkou rozumí přijetí a vydání peněžní částky organizací podle pokynů plátce, aniž by organizace mohla jakkoliv ovlivnit její účel; rozumí se jí i tato peněžní částka,

60. 60.průtokovou dotací rozumí dotace, která je pro organizaci průběžkou,

61. 61.průtokovým transferem rozumí transfer, který je pro organizaci průběžkou,

62. 62.přeplatkem rozumí kladný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

63. 63.přijatým transferem z peněžního fondu rozumí transfer přijatý z bankovního účtu nebo pokladny peněžního fondu nebo z bankovního účtu nebo pokladny osoby, která jej z peněžního fondu přijala s tím, že jej má převést, aniž by do právního vztahu mezi peněžním fondem a příjemcem transferu jakkoli vstupovala,

64. 64.přijetím peněžních prostředků peněžním fondem rozumí připsání bezhotovostních peněžních prostředků na bankovní účet peněžního fondu, složení bankovek nebo mincí do oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz do oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky a připsání bezhotovostních peněžních prostředků na oddělený (nevyúčtovávaný) účet (body 38 až 40),

65. 65.příjmem rozumí přijetí peněžních prostředků s výjimkou přijetí, které má povahu financujících položek (tato přijetí patří na položky třídy 8),

66. 66.příjmovou kompenzací rozumí výdaj, který představuje vrácení dřívějšího příjmu nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný příjem na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný příjem, tak, aby kompenzovaný příjem ani jej kompenzující výdaj nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 364/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2019 Sb.); ve státním rozpočtu je příjmová kompenzace výdajem z jeho bankovního příjmového účtu,

67. 67.půjčenými peněžními prostředky rozumějí návratné finanční výpomoci [§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], peněžité zápůjčky (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), úvěry (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku) a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému s tím, aby je po čase vrátil, a to aby je vrátil případně s úroky, avšak bez další přímé protihodnoty,

68. 68.refundací rozumí výdajová kompenzace, kterou je příjem peněžních prostředků, kterými jedna osoba vrací druhé peněžní prostředky, které ta vynaložila místo ní podle smlouvy ve prospěch třetí osoby (§ 1767 občanského zákoníku) nebo je vynaložila jakožto zaměstnavatel zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli (§ 43a odst. 5 zákoníku práce); za refundaci se považují i peněžní prostředky, které dostává organizační složka státu, která přeložila státního zaměstnance k výkonu služby do jiné organizační složky státu (§ 47 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě), od této jiné organizační složky státu podle dohody mezi nimi stanovící, že organizační složka státu, do níž byl státní zaměstnanec přeložen, vrátí organizační složce státu, která ho přeložila, peněžní prostředky, které ta po dobu přeložení vynaložila na jeho plat, doplatek platu a cestovní náhrady,

69. 69.rozpočtem rozumí veřejný peněžní fond, je-li tak nazván v příslušném právním předpise; v souvislosti s plánováním příjmů, výdajů a financujících položek peněžních fondů se jím rozumí takovýto plán,

70. 70.službou rozumí činnost nebo nečinnost fyzické nebo právnické osoby přinášející plátci nebo tomu, koho určil, užitek, avšak nevytvářející novou věc a nemající za následek technické zhodnocení žádné věci (majetku), a to jak činnost plátcem nebo tím, koho určil, spotřebovaná jako taková (například proslovení přednášky), tak činnost s hmotně zachyceným výsledkem, který teprve se spotřebovává (například vyhotovení nápisu na nějakou věc patřící objednateli nebo napsání posudku, který nemá povahu autorského díla); není jí činnost vedoucí k vytvoření nové hmotné nebo nehmotné věci nebo výkonu (například vyhotovení razítka, vytištění publikace podle podkladů objednatele na papír dodaný zhotovitelem nebo vypracování počítačového programu); službou je i poskytnutí hmotné věci nebo peněžních prostředků k dočasnému užívání,

71. 71.splátkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění již vzniklého dluhu, jehož výše se již nemá měnit, které má plátce povinnost poskytnout a které představují jen částečnou úhradu pořizované hodnoty,

72. 72.státním rozpočtem rozumí hlavní peněžní fond státu; v souvislosti s plánováním jeho příjmů, výdajů a financujících položek se jím rozumí tento plán (§ 5 odst. 2 rozpočtových pravidel); v souvislosti s přípravou tohoto plánu se jím rozumí písemnost obsahující tento plán nebo jeho návrh (§ 5 odst. 3 rozpočtových pravidel),

73. 73.technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) její úprava, kterou se zvýší její použitelnost, včetně toho, že se vytvoří její nová součást (§ 505 občanského zákoníku); zvýšením použitelnosti hmotné věci rozumí nabytí schopnosti uspokojit další potřeby; technickým zhodnocením hmotné věci je její vybavení novou věcí jen v případě, že tato nová věc je ke zhodnocované věci pevně připojena (přilepením, šroubem, hřebíkem, nýtem nebo jiným způsobem majícím povahu montáže) a nový celek může uspokojit více potřeb než celek původní; technickým zhodnocením hmotné věci je i odstranění její části nebo pevně připojené věci, zvýší- li se tím její použitelnost; technickým zhodnocením pozemku není vybudování stavby na něm;

74. 74.technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) (upgrade) rozumí jeho úprava přinášející zásadní zvýšení jeho použitelnosti nebo jeho nové zásadní funkce,

75. 75.transferem rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, proti kterým nestojí přímá protihodnota. Jsou jimi dotace, subvence, příspěvky, peněžité dary, náhrady za nezpůsobenou újmu, náhrady škod způsobených nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému bez přímé protihodnoty. Přímou protihodnotou se rozumí povinnost poskytovateli peněžních prostředků nebo jím jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně konat nebo vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo něco od nich strpět a povinnost poskytnout peněžní náhradu za způsobenou újmu. Rozumějí se jimi i peněžní prostředky převáděné mezi peněžními fondy téhož právního subjektu. Za transfery se nepovažují převody uvnitř peněžních fondů, zejména převody mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, zřízenými pro organizační složky státu, stejně jako převody do vlastních pokladen, na bankovní účty, do pokladen vnitřních organizačních jednotek nebo do vlastních elektronických peněženek, nejsou-li tyto pokladny, bankovní účty a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy,

76. 76.transferem od cizího státu (cizímu státu) rozumí transfer od cizího státního orgánu (cizímu státnímu orgánu) a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálního nebo spolkového orgánu (federálnímu nebo spolkovému orgánu). Transfer od Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska (Švýcarsku, Norsku, Islandu nebo Lichtenštejnsku) se za transfer od cizího státu (cizímu státu) nepovažuje,

77. 77.tuzemskou fyzickou osobou (tuzemcem) rozumí fyzická osoba, která je státní občankou České republiky,

78. 78.tuzemskou právnickou osobou rozumí právnická osoba, která má sídlo na území České republiky,

79. 79.údržbou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci spojená s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, není-li tato úprava opravou, například natírání okenních rámů, a činnost k zamezení vlivů, které mohou způsobit její poškození, například protikorozní natírání nebo odstraňování nánosů, které mohou vést k poškození jí samé nebo něčeho jiného; za údržbu se nepovažují úpravy věcí, jejichž obvyklá podoba není jedna jediná, ale je různá například podle ročních období, například za údržbu zatravněných pozemků se nepovažuje setí, sekání a odvoz trávy, za údržbu pozemků se stromy se nepovažuje hrabání a odvoz spadaného listí, za údržbu pozemků se záhony se nepovažuje sázení květin a jejich okopávání a podobně, tyto činnosti se považují za služby,

80. 80.údržbou nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí její úprava, kterou se zvýší jeho použitelnost, avšak nikoliv zásadním způsobem a bez přidání zásadních nových funkcí, a služby spočívající v poskytování informací a konzultací v ústní, písemné i jiné podobě uživatelům tohoto majetku jeho tvůrcem, potřebných k jeho bezchybnému používání. Údržbou databáze nebo počítačového programu je zejména jejich aktualizace (update) a technická podpora. Aktualizací databáze se rozumí přidání informací o skutečnostech, které před vytvořením databáze nebo před její poslední aktualizací neexistovaly. Aktualizací počítačového programu se rozumí jeho přizpůsobení skutečnostem, které před jeho vytvořením nebo před jeho poslední aktualizací neexistovaly. Technickou podporou databáze nebo počítačového programu se rozumí poskytování informací a konzultací jejich tvůrcem jejich uživatelům. Zvýšením použitelnosti nehmotného majetku se rozumí přírůstek jeho informační nebo transformační schopnosti nebo, je-li tímto majetkem právo, rozšíření možností, které toto právo svému držiteli dává,

81. 81.úhradou hodnoty převod stanovené úhradou hodnoty převod stanovené peněžní částky právnické nebo fyzické osobě, která organizaci poskytla, poskytuje nebo bude poskytovat věci, služby, práce, výkony nebo práva,

82. 82.veřejnými rozpočty rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně,

83. 83.veřejnými rozpočty ústřední úrovně rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu a správců kapitol, peněžní fondy státních příspěvkových organizací (§ 54 až 57 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), veřejných výzkumných institucí zřízených Českou republikou (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.) a školských právnických osob zřízených ministerstvy, popřípadě společně s územním samosprávným celkem [§ 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.], státních fondů (zákony č. 388/1991 Sb., č. 211/2000 Sb., č. 104/2000 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 9 až 56 zákona č. 496/2012 Sb.), zvláštní podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb., zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) a peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákony č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), veřejných vysokých škol (§ 5 až 38 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České televize (zákon č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), Českého rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České tiskové kanceláře (zákon č. 517/1992 Sb.), České národní banky (zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), profesních komor s povinným členstvím (zákony č. 220/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 85/1996 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 417/2004 Sb. a § 31 až 36 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.) a Rady pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až 40 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.),

84. 84.veřejnými rozpočty územní úrovně rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací [§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.], veřejných výzkumných institucí [§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 342/2005 Sb., a § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.] a školských právnických osob [§ 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 562/2004 Sb., a § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.],

85. 85.vratkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala neoprávněně, omylem nebo je v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nemůže nebo nechce použít; vratkou transferu se rozumějí i vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala jakožto transfer a která je nebo jejich část vrací, zejména při finančním vypořádání vrací jejich nespotřebovanou část [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 128/2016 Sb. a č. 367/2017 Sb., vyhláška č. 433/2024 Sb., a § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb., č. 24/2015 Sb. a č. 24/2017 Sb.], které vznikla povinnost je nebo jejich část vrátit v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 90 odst. 1 zákona č. 500/1994 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) nebo které tato povinnost vznikla v důsledku zániku nebo změny dohody o dotaci (§ 1902, 1903, 1981, 1995, 1998, 2001 a 2006 občanského zákoníku); vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

86. 86.výdajem rozumí vydání peněžních prostředků s výjimkou vydání souvisejících s krytím schodků a použitím přebytků veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů používajících rozpočtovou skladbu (tato vydání patří na položky třídy 8),

87. 87.výdajovou kompenzací rozumí příjem, který představuje vrácení dřívějšího výdaje nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný výdaj na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný výdaj, tak, aby kompenzovaný výdaj ani jej kompenzující příjem nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2919 Sb.); ve státním rozpočtu je výdajová kompenzace příjmem jeho bankovního výdajového účtu,

88. 88.vydáním peněžních prostředků rozumí odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z bankovního účtu peněžního fondu, vyplacení, odcizení, zničení nebo jiná ztráta bankovek nebo mincí z oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz u oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky, odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z odděleného (nevyúčtovávaného) účtu a trvalá nebo dočasná ztráta bezhotovostních peněžních prostředků v důsledku zániku bankovního účtu při platební neschopnosti banky, odebrání její bankovní licence nebo podobné události (body 38 až 40),

89. 89.výkonem rozumí ovladatelná přírodní síla (§ 497 občanského zákoníku) a služba, která se neprojeví v žádné hmotné věci,

90. 90.vyúčtovávanou pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě a o jejichž příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích pokladny (místa v pokladně) neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je; převody z nich do pokladny jsou zálohou a z pokladny do nich jejím vyúčtováním; pokladna (místo v pokladně) na konci roku nemá zůstatek,

91. 91.vyúčtovávaným účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; o jeho příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích vyúčtovávaného účtu neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí vyúčtovávaný účet je; převody z nich na vyúčtovávaný účet jsou zálohou a z něj do nich jejím vyúčtováním; vyúčtovávaný účet na konci roku nemá zůstatek,

92. 92.zahraniční fyzickou osobou (cizincem) rozumí fyzická osoba, která není státní občankou České republiky (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém),

93. 93.zahraniční právnickou osobou rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém); zahraničními právnickými osobami nejsou právnické osoby se sídlem v České republice, ani když vystupují jako tuzemské zastoupení mezinárodní nevládní organizace, například Český výbor pro UNICEF, Transparency International - Česká republika, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury se sídlem v České republice, České centrum Mezinárodního PEN klubu, Český červený kříž (§ 3 a 4 zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění zákona č. 375/2011 Sb.) nebo Společnost pro orbu České republiky,

94. 94.zálohou (zálohovou platbou) rozumějí peněžní prostředky vydané k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanoveného dluhu (peněžní prostředky přijaté k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanovené pohledávky). Předběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění podmíněného dluhu nebo jiného dluhu dosud neexistujícího (peněžní prostředky přijaté k plnění podmíněné pohledávky nebo jiné pohledávky dosud neexistující) (§ 1807 občanského zákoníku). Průběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění dluhu (přijaté k plnění pohledávky), který vyplývá (která vyplývá) z platného a účinného právního aktu a jehož (jejíž) celková výše bude stanovena na základě skutečností, které teprve nastanou, například záloha na daň nebo záloha na úhradu dodávky, která ještě není ukončena nebo vyúčtována (§ 548 odst. 2 věta první občanského zákoníku),

95. 95.zaúčtováním rozumí zařazení uskutečněného přijetí nebo vydání peněžních prostředků na syntetický účet nebo analytický účet podle účtového rozvrhu včetně jednotek třídění rozpočtové skladby.

    1 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi; vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.