8115Změny stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech kromě změn stavů účtů státních finančních aktiv, které tvoří kapitolu OSFA

(1) Na tuto položku patří změny stavu krátkodobých prostředků na bankovních účtech mezi počátkem a koncem výkazního období. Je jí rozdíl mezi stavem krátkodobých prostředků na bankovních účtech na počátku období a jejich stavem na jeho konci. V případě jaderného účtu jsou jí výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Zvýšení stavu prostředků od počátku do konce období představuje snížení financování na této položce (snižuje hodnotu této položky). Snížení stavu prostředků od počátku do konce období představuje zvýšení financování na této položce (zvyšuje hodnotu této položky). Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu prostředků na účtech se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze [bod 9.2 písm. e) přílohy č. 3, bod 3.1 písm. d) přílohy č. 5 a bod 7 přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2014 Sb.].

(2) Na položku se zařazují změny stavů bankovních účtů státního rozpočtu a bankovních účtů, které v souvislosti se státním rozpočtem vede Ministerstvo financí, s výjimkou bankovních účtů, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv (§ 10 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.); ty se zařazují na položku 8116. Jsou to příjmové a výdajové účty státního rozpočtu [§ 3 písm. h) bod 1 rozpočtových pravidel], účty státních finančních aktiv (bod 2 téhož písmene) spojené s obsluhou a umořováním státního dluhu (účty státních finančních aktiv s výjimkou účtů státních finančních aktiv, jejichž příjmy a výdaje tvoří kapitolu OSFA), a účty pro řízení státního dluhu (bod 3 téhož písmene s výjimkou účtů pro řízení likvidity státní pokladny a účtů, jejichž zdrojem jsou dlouhodobé úvěry ze zahraničí), a to včetně účtů, které Ministerstvo financí za tímto účelem zřizuje jinde než v České národní bance. Z jaderného účtu na položku 8115 patří jen výdaje na činnost Správy úložišť radioaktivních odpadů snížené o částku, kterou tato správa vrátila na jaderný účet jakožto nevyčerpané prostředky předcházejícího roku (§ 113 odst. 2 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon). Územní samosprávné celky a státní fondy na tuto položku zařazují změny stavů veškerých svých bankovních účtů pro krátkodobé tuzemské peněžní prostředky a organizační složky státu změny stavů svých bankovních účtů rezervních fondů.

(3) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu záporný a na počátku výkazního období byl v úhrnu kladný, částka snížení stavu prostředků se rozdělí na částku snížení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na počátku výkazního období) a částku vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na konci výkazního období); je- li na konci výkazního období tento stav záporný a na jeho počátku byl také záporný, ale vyšší než na konci, nebo byl nulový, považuje se celá částka snížení debetního zůstatku za částku vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (plusem) jen částka snížení vlastních prostředků, zatímco částka vypůjčených prostředků se zařadí (plusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka snížení stavu prostředků na částku snížení vlastních prostředků a částku vypůjčených prostředků jen v případě, že debetní zůstatek tohoto účtu nebo těchto účtů nebo snížení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny přijetím peněžních prostředků z jiného peněžního fondu (nejsou kryty zvýšením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny přijetím kontokorentního úvěru. Snížením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu z nuly na zápornou částku nebo ze záporné částky na částku ještě nižší.

(4) Je-li na konci výkazního období stav prostředků na bankovních účtech peněžního fondu v úhrnu kladný a na počátku výkazního období byl v úhrnu záporný, částka zvýšení stavu prostředků se rozdělí na částku zvýšení vlastních prostředků (částka kreditního zůstatku na konci výkazního období) a částku úhrady vypůjčených prostředků (částka debetního zůstatku na počátku výkazního období); je-li na konci výkazního období tento stav záporný nebo nulový a na jeho počátku byl záporný a nižší než na konci, považuje se celá částka zvýšení debetního zůstatku za částku úhrady vypůjčených prostředků. Na položku 8115 se zařadí (minusem) jen částka zvýšení vlastních prostředků, zatímco částka úhrady vypůjčených prostředků se zařadí (minusem) na položku 8905. Používá-li se položka 8115 pro zatřídění změny stavu prostředků na jednom nebo několika bankovních účtech, které samy netvoří peněžní fond, rozděluje se částka zvýšení stavu prostředků na částku zvýšení vlastních prostředků a částku úhrady vypůjčených prostředků jen v případě, že odstranění nebo zvýšení debetního zůstatku tohoto účtu nebo těchto účtů jsou způsobeny úhradou peněžních prostředků vypůjčených od jiného peněžního fondu (nejsou způsobeny snížením stavu prostředků na jiných bankovních účtech téhož peněžního fondu), například jsou způsobeny splácením kontokorentního úvěru. Zvýšením debetního zůstatku se rozumí změna stavu účtu ze záporné částky na vyšší zápornou částku (v absolutní hodnotě nižší), například z -200 Kč na -100 Kč, nebo až na nulu.