Pokyn MF k postupu podle vyhlášky č. 412/2021 Sb.

Ministerstvo financí vydává pokyn k postupu podle vyhlášky ministerstva financí č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb., a vyhlášky č. 348/2023 Sb. (dále jen „vyhláška“). Pokynem se stanoví vymezení některých pojmů, obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek, náplň jedné z jednotek odpovědnostního třídění (příloha č. 1), náplně některých jednotek druhového třídění (příloha č. 2), náplně některých jednotek odvětvového třídění (příloha č. 3), náplně některých jednotek konsolidačního třídění (příloha č. 4), náplně některých jednotek podkladového třídění (příloha č. 5), náplně jednotek prostorového třídění (příloha č. 6) a náplň jedné z jednotek doplňkového třídění (příloha č. 7). V přílohách je obyčejným písmem napsán text převzatý z příloh vyhlášky, ostatní text (náplně jednotek třídění) je kurzívou.

Pro účely rozpočtové skladby se

1. běžnými výdaji rozumějí neinvestiční výdaje s výjimkou investičních transferů a investičních půjčených peněžních prostředků,

2. dlouhodobými hmotnými věcmi (dlouhodobým hmotným majetkem) rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které jsou někým vlastněny a kterými jsou

a) pozemky [§ 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb.], a to včetně součástí (§ 505 až 507 občanského zákoníku),

b) stavby [§ 5 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon], které nejsou součástí pozemku; za stavbu se považují i součásti stavby, které mohou být předmětem vlastnictví nebo spoluvlastnictví,

c) samostatné hmotné movité věci a jejich soubory, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 40 000 Kč,

d) předměty z drahých kovů [§ 2 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)],

e) kulturní předměty,

f) pěstitelské celky trvalých porostů (§ 14 odst. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.),

g) zvířata [§ 14 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.],

3. dlouhodobými nehmotnými věcmi (dlouhodobým nehmotným majetkem) rozumějí nehmotné věci, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a částka, která se vydává za jejich pořízení, převyšuje částku 60 000 Kč,

4. dlouhodobými věcmi (dlouhodobým majetkem) dlouhodobé hmotné věci (dlouhodobý hmotný majetek) a dlouhodobé nehmotné věci (dlouhodobý nehmotný majetek),

5. dobropisem rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku,

6. dodavatelským pořízením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úplatné získání hotové hmotné věci (hmotného majetku) koupí nebo zadání jejího zhotovení a její úplatné získání na základě smlouvy o dílo nebo jiné obdobné smlouvy,

7. dodavatelským pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení rozumí jejich pořízení dodávkou,

8. dodávkou rozumí získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva od fyzické nebo právnické osoby nebo organizační složky státu,

9. doplatkem rozumějí, jedná-li se o příjmy z daní, poplatků a jiných povinných plateb, jak jsou uvedeny ve třídě 1 druhového třídění (příloha č. 4), tyto příjmy, jsou-li odváděny v době, kdy právní předpis, kterým je stanovena povinnost příslušnou daň, poplatek nebo jinou povinnou platbu odvádět, je již zrušen,

10. dotací rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které jsou jakožto dotace označeny v právním předpise, na základě kterého se poskytují, nebo v rozhodnutí nebo ve smlouvě, podle kterých se poskytují, a které odpovídají definici transferu. Dotace jsou intencionální (dotace ex ante), kompenzační (dotace ex post) a smíšené. Intencionálními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje a finančně se vypořádávají [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb. a č. 128/2016 Sb., vyhláška č. 433/2024 Sb. a § 10a odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], kompenzačními dotacemi jsou dotace, které se poskytují na již vynaložené výdaje nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů a finančně se nevypořádávají (§ 4 odst. 4 věta první vyhlášky č. 433/2024 Sb.), a smíšenými dotacemi jsou dotace, které se poskytují na budoucí výdaje i na výdaje již vynaložené nebo na kompenzaci již vynaložených nákladů (§ 4 odst. 4 věta druhá vyhlášky č. 433/2024 Sb.). Vydanou dotací není výdaj a přijatou dotací není příjem, který neodpovídá definici transferu podle bodu 75, i když je v příslušném právním aktu jako dotace označen. Výdaj, kterým se převádějí peněžní prostředky právnické nebo fyzické osobě k náhradě výdajů nebo nákladů, které vynaložila, a příjem, který k náhradě takových výdajů nebo nákladů dostává, je dotací jen v případě, že tyto výdaje nebo náklady vynaložila dobrovolně a že převedené peněžní prostředky jsou jako dotace v příslušném právním aktu označeny. V opačném případě není dotací a v případě náhrad za způsobenou újmu ani jiným transferem, ale náhradou,

11. drobným dlouhodobým hmotným majetkem rozumějí hmotné nezastupitelné nezuživatelné věci (§ 499 a 500 občanského zákoníku) nebo soubory takových věcí, které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než rok a za jejichž pořízení se vydala částka, která činí nejméně 3 000 Kč nebo méně, stanovila-li pořizující organizace nižší hranici, a nejvíce 40 tisíc Kč; ze sériově vyráběných věcí a jiných věcí, které od sebe nelze běžným způsobem rozeznat, se za nezastupitelné věci považují ty, které mají výrobní číslo nebo jinou identifikaci od výrobce, dovozce, prodejce nebo veřejného orgánu,

12. financujícími položkami rozumějí peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny a spojené s krytím schodku jiných peněžních fondů podle zákonů o rozpočtových pravidlech [zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů] a s použitím jejich volných peněžních prostředků k jejich zhodnocení; jsou jimi

a) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu s povinností je vrátit, zejména přijetí výnosů z prodeje státních dluhopisů (§ 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákonů č. 56/2006 Sb., č. 199/2010 Sb., č. 355/2011 Sb., č. 172/2012 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a přijetí úvěrů (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku),

b) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu utržených za prodej obchodovatelného finančního majetku, zejména dluhopisů (§ 2 zákona č. 190/2004 Sb. ve znění zákonů č. 172/2012 Sb., č. 303/2013 Sb. a č. 137/2014 Sb.) a akcií [§ 256 až 285 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)], pořízeného za účelem zhodnocení peněžních prostředků; finančním majetkem se rozumějí cenné papíry (§ 514 až 544 občanského zákoníku), podíly v obchodních korporacích (§ 31 zákona č. 90/2012 Sb.) a práva z vkladů [jednorázových (§ 2680 občanského zákoníku)] i takových, které je vkladatel oprávněn zvyšovat),

c) přijetí peněžních prostředků do státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu, které jsou splátkami peněžních prostředků, které státní rozpočet nebo jiný peněžní fond poskytl právnické nebo fyzické osobě jakožto úvěr za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

d) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na pořízení finančního majetku za účelem jejich zhodnocení,

e) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu jakožto úvěru za účelem jejich zhodnocení prostřednictvím úroků,

f) vydání peněžních prostředků ze státního rozpočtu nebo jiného veřejného peněžního fondu na splátky peněžních prostředků přijatých podle písmene a),

g) pokles stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

h) vzrůst stavu peněžních prostředků ve státním rozpočtu nebo jiném veřejném peněžním fondu ode dne 1. ledna do dne, ke kterému se financující položka vyčísluje,

13. finančním vypořádáním rozumí postup podle vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání),

14. hmotným majetkem tvořícím součást informačních a komunikačních technologií rozumějí pro účely zařazení výdajů na položku 5168 a 6125 hmotné věci a jejich soubory určené převážně k elektronickému získávání, přenosu a sdělování informací. Jsou jimi zejména počítače, počítačové sítě, přístroje a sítě určené k zjišťování nepovolených průniků osob do chráněných prostor a nepovolených předmětů do nich přinášených, požární zabezpečovací zařízení, přístroje pro určení geografické polohy (navigace), telefony, digitální kamery a fotoaparáty kromě těch, které se používají k uměleckým účelům, kamerové systémy, skenery a podobné přístroje a k nim připojená zařízení a věci sloužící k jejich fungování (počítačové tiskárny, reproduktory a sluchátka připojené k počítačům, kompaktní disky, digitální víceúčelové disky, elektronické paměti, audiokazety, videokazety apod.; nejsou jimi samostatné rozmnožovací přístroje ani jiné samostatné přístroje k zaznamenávání informací na jiná než elektronická média,

15. informací rozumí soubor slov, obrazů nebo jiných signálů schopných být vnímány a poskytnout nějaký užitek, a to bez rozdílu, na jakém nosiči dat jsou uloženy; za výdaje na informace se však nepovažují výdaje na věci, které sice informace nesou, avšak v jejich ceně převažuje jejich hmotná podstata, jako jsou knihy, noviny nebo časopisy (výdaje na věci, které nesou informace a v jejichž ceně hmotná podstata nepřevažuje, například magnetické pásky, kompaktní disky apod., se za výdaje na informace považují),

16. investičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí peněžní prostředky půjčené na

a) investiční výdaje příjemce půjčených peněžních prostředků; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

b) investiční transfery,

c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje. Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část se použije podle věty první tohoto bodu, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

17. investičními transfery rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na

a) investiční výdaje příjemce transferu; pro určení, které jeho výdaje jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, 1 které se na něj vztahují, a nikoliv definice uvedené v této příloze,

b) transfery určené na investiční výdaje; pro určení, které výdaje konečného příjemce jsou investiční, jsou rozhodující účetní předpisy, které se na něj vztahují,

c) půjčené peněžní prostředky určené na investiční výdaje. Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se použije podle věty první, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že podle věty první se použije jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

18. investičními výdaji rozumějí výdaje na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

19. kapitálovými výdaji rozumějí investiční výdaje, investiční transfery a investiční půjčené peněžní prostředky,

20. klíčováním výdajů rozumí jejich členění podle naturálních ukazatelů, například členění výdajů na platy zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spadající do různých odvětví, na paragrafy podle toho, kolik hodin práce jim zabrala činnost pro to které odvětví,

21. kompenzací rozumí příjmová nebo výdajová kompenzace,

22. konzumací autorských děl, uměleckých výkonů, vynálezů, odrůd rostlin a jiného nehmotného majetku rozumí jejich vnímání lidskými smysly a použití nebo používání hmotných věcí, které jsou jejich nosiči (například stavby, nástroje a jiné podobné potřeby navržené výtvarnými umělci, jídlo připravené tvůrčím způsobem nebo podle receptů majících povahu autorských děl, věcí vyrobených s použitím vynálezu, rostlin vypěstovaných z osiva nebo sadby získaných od držitelů šlechtitelských práv k odrůdám těchto rostlin nebo od osob, které získaly jejich souhlas k využívání těchto odrůd). Konzumací uměleckých výkonů je sledování přímo prováděných i vysílaných či jinak sdílených živých uměleckých výkonů (§ 67 odst. 1 autorského zákona). Konzumací autorských děl je zejména čtení literárních a vědeckých děl, poslech audiálních (zvukových) záznamů literárních a vědeckých děl, děl hudebních, dramatických a hudebně dramatických, sledování audiovizuálních (zvukově obrazových) záznamů takových děl, děl kinematografických a jiných audiovizuálních, děl výtvarných a architektonických, poslech nebo jiné sledování literárních a vědeckých děl nezaznamenaných na technický nosič (přednášek), sledování výtvarných a jiných autorských děl, práce a jiné činnosti s použitím počítačových programů případně spojené se sledováním audiálních nebo audiovizuálních děl (například hraní počítačových her),

23. kulturními předměty rozumějí předměty, které mají povahu autorského díla [§ 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], nemají-li být součástí stavby, předmětů kulturní hodnoty (příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.), sbírek muzejní povahy (§ 2 odst. 1 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.), předmětů, které jsou pořizovány pro sbírku muzejní povahy (odstavec 3 téhož paragrafu), movitých kulturních památek (§ 2 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 142/2012 Sb.) a archiválií [§ 2 písm. a) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.] a kulturních statků podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 116/2009 o vývozu kulturních statků (kodifikované znění),

24. materiálem rozumějí hmotné věci (§ 496 odst. 1 občanského zákoníku), které nejsou dlouhodobými hmotnými věcmi ani drobným hmotným dlouhodobým majetkem,

25. mezinárodními nevládními organizacemi rozumějí mezinárodní organizace jiné než vládní, například Mezinárodní červený kříž, Transparency International, jednotlivá konsorcia evropské výzkumné infrastruktury [nařízení Rady (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013] se sídlem mimo Českou republiku, Světová organizace skautského hnutí apod. Mezinárodními nevládními organizacemi jsou i právnické osoby, kterým bylo podle zrušeného zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, povoleno vyvíjet činnost a které se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek, nebo které byly zřízeny nebo kterým bylo podle něj povoleno mít sídlo v České republice a které se považují za spolky (§ 126 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob),

26. mezinárodními organizacemi rozumějí sdružení právnických nebo fyzických osob různých států, která jsou sama právnickými osobami a Česká republika je jako takové uznává, jsou založená mezinárodní smlouvou nebo zakladatelským právním jednáním jako sdružení (spolek nebo podobná právnická osoba) podle českého nebo cizího práva a jejich převažující činností není činnost podnikatelská; mezinárodními organizacemi nejsou obchodní společnosti a družstva [zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] včetně evropských společností [nařízení Rady (ES) č. 2157/2001, zákon č. 627/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů], evropských hospodářských zájmových sdružení [nařízení Rady (EHS) č. 2137/1985, zákon č. 360/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů] a evropských družstevních společností [nařízení Rady (ES) č. 1435/2003, zákon č. 307/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů] (§ 3 zákona č. 90/2012 Sb.), ani když jsou jejich společníky osoby z různých států,

27. mezinárodními vládními organizacemi rozumějí sdružení států založená mezinárodní smlouvou, například Evropská unie (sdělení č. 44/2004 Sb. m. s. a č. 111/2009 Sb. m. s.), Organizace spojených národů (vyhláška č. 30/1947 Sb. a sdělení č. 36/1999 Sb.), Organizace Severoatlantické smlouvy (sdělení č. 66/1999 Sb.), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (sdělení č. 266/1998 Sb.), Světová obchodní organizace (sdělení č. 191/1995 Sb.), Rada Evropy (sdělení č. 123/1995 Sb.), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (vyhláška č. 59/1958 Sb.), Světová zdravotnická organizace (vyhláška č. 189/1948 Sb.), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (sdělení č. 196/1947 Sb.), Organizace pro výživu a zemědělství, Organizace evropských a středomořských zemí pro ochranu rostlin apod., a rovněž sdružení států nebo veřejných právnických osob různých států na základě právního předpisu nadnárodního orgánu, například evropská seskupení pro územní spolupráci se sídlem mimo území České republiky zřízená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006,

28. nadlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 40 tisíc Kč,

29. nadlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), u nějž lze předpokládat, že bude vydána celková částka převyšující 60 tisíc Kč;

30. nadlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a celková částka, která se na jeho pořízení vydala, přesahuje 40 tisíc Kč,

31. nadnárodním orgánem rozumí mezinárodní vládní organizace, která svými právními akty může stanovit práva a povinnosti osobám na českém území,

32. náhradou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy (§ 8 a 9 vyhlášky). Náhrady jsou následné a paušální. Následné náhrady (náhrady ex post) jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k úhradě nedobrovolně vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo k odškodnění újmy (určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy), jestliže tyto hodnoty již vynaloženy byly nebo již nazmar přišly nebo újma již nastala a úhrada se poskytuje ve výši, v jaké byly vyčísleny. Paušální náhrady jsou vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené ke kompenzaci úbytku majetku nebo újmy, poskytované zpravidla před jeho úbytkem nebo vznikem újmy (náhrady ex ante), které nejsou přesně odvozeny z výše tohoto úbytku nebo této újmy,

33. nedoplatkem rozumí záporný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

34. nehmotnými věcmi rozumějí nehmotné věci, jak je definuje občanský zákoník (§ 496 odst. 2), které jsou někým vlastněny, které lze držet a nakládat s nimi a kterými jsou

a) penězi ocenitelné informace,

b) penězi ocenitelné soubory signálů umožňující přírodní substanci nebo zvláštnímu zařízení transformovat přírodní látky nebo informace,

c) právo vyvíjet určité činnosti, které mohou přinést hmotný prospěch, jestliže toto právo lze ocenit penězi a je možné je převést na jinou osobu nebo jiné osobě udělit oprávnění tyto činnosti nebo jejich část vykonávat,

35. neinvestičními půjčenými peněžními prostředky rozumějí půjčené peněžní prostředky jiné než investiční půjčené peněžní prostředky. Půjčené peněžní prostředky, u kterých nelze rozlišit, jaká jejich část bude mít povahu podle věty první, se považují za investiční půjčené peněžní prostředky, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jejich větší část, jinak se považují za půjčené peněžní prostředky neinvestiční,

36. neinvestičními transfery rozumějí transfery jiné než investiční. Neinvestičním transferem mohou být i dotace poskytované na úhradu paušálních výdajů, ze kterých lze v souladu s podmínkami uvedenými v právním aktu realizovat neinvestiční i investiční výdaje (např. dotace poskytovaná na úhradu paušálních výdajů). Transfer, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část bude mít povahu transferu investičního, se považuje za investiční transfer, je-li zcela zřejmé, že tuto povahu bude mít jeho větší část, jinak se považuje za transfer neinvestiční,

37. neinvestičními výdaji rozumějí výdaje jiné než na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku. Výdaj vynaložený na pořízení věcí nebo práv majících povahu dlouhodobého majetku i na pořízení jiných hodnot, u kterého nelze rozlišit, jaká jeho část se vynaložila na pořízení věcí a práv majících povahu dlouhodobého majetku a jaká na pořízení jiných hodnot (nerozlišený výdaj), se považuje za výdaj neinvestiční. Je-li nerozlišený výdaj vynaložen při plnění investiční akce podle rozpočtových pravidel [§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 484/2020 Sb.], považuje se za výdaj investiční,

38. oddělenou (nevyúčtovávanou) elektronickou peněženkou rozumí elektronická peněženka, která je součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejíchž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí elektronická peněženka je, a převody z nich do elektronické peněženky a z elektronické peněženky do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

39. oddělenou (nevyúčtovávanou) pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě, ale o jejichž příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je, a převody z nich do pokladny a z pokladny do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

40. odděleným (nevyúčtovávaným) účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; oddělený (nevyúčtovávaný) účet je součástí tohoto peněžního fondu a o jeho příjmech a výdajích se účtuje, jakoby to byly příjmy a výdaje zvláštního peněžního fondu, a to v členění podle rozpočtové skladby; tyto příjmy a výdaje se připočítávají k příjmům a výdajům bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí oddělený účet je, a převody z nich na oddělený účet a z odděleného účtu do nich se považují za transfery uvnitř peněžního fondu,

41. opravou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, nebo ztráta této funkce hrozí, nebo tuto funkci v důsledku chyby při vytváření této věci ani nenabyla, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken), a to případně i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení [§ 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb.],

42. opravou nehmotné věci (nehmotného majetku) se rozumí úprava nehmotného majetku, který byl vytvořen podle zadání organizace, avšak který z důvodu chybného zadání nebo chybného splnění zadání neplní zcela nebo částečně funkci, k níž byl určen, a to úprava, jejímž účelem je zajistit, aby tuto funkci v úplnosti plnil,

43. organizací nebo rozpočtovou jednotkou (§ 2 odst. 1 vyhlášky) rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba, na kterou se vztahuje rozpočtová skladba,

44. peněžním fondem rozumí nástroj pro shromažďování, ukládání a vydávání peněžních prostředků umožňující placení nebo výběry na požádání (s peněžními prostředky může organizace při minimálních nákladech volně disponovat a ve lhůtě do 24 hodin je použít), jemuž právní předpis nebo jeho vlastník stanovil režim spočívající zejména v tom, z jakých zdrojů se naplňuje a na financování čeho se používá; je jím bankovní účet s výjimkou účtu se vkladní knížkou (§ 2662 až 2675 občanského zákoníku), jestliže splňuje tuto podmínku, popřípadě spojený s jiným takovým účtem, pokladnou nebo elektronickou peněženkou (vyúčtovávanými na něj), nebo jejich skupina či soustava; může jím být i pokladna používaná v režimu oddělených pokladen (k tomu v náplních položek 4138 a 5348); rovněž jím může být i místo na takovém bankovním účtu nebo v takové pokladně, případně spojené s jinými takovými účty nebo místy na nich nebo pokladnami nebo místy v nich, jakož i jejich skupiny či soustavy; není jím účet se vkladní knížkou (§ 2676 až 2679 občanského zákoníku) ani vklad, a to jednorázový vklad včetně vkladu potvrzeného vkladním listem (§ 2680 a 2681) ani žádný jiný vklad, a to ani v případě, že smlouva o něm je nazvána smlouvou o termínovaném vkladu nebo smlouvou o účtu termínovaného vkladu, ani jiný nástroj, pokud vklad nebo jiný nástroj neumožňuje placení nebo výběry na požádání; majitel peněžního fondu (například § 2662 občanského zákoníku) se považuje za vlastníka všech peněžních prostředků v něm soustředěných,

45. peněžními fondy podléhajícími rozpočtové skladbě rozumějí státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fondy organizačních složek státu a správců kapitol a rozpočty a ostatní peněžní fondy státních fondů, obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu cizích prostředků, fondu hospodářské (podnikatelské) činnosti a fondu sdružených prostředků,

46. peněžními prostředky rozumějí bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze [§ 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku],

47. poddodávkou dodavateli dodávka, kterou organizace provádí pro svého dodavatele v souvislosti s jeho dodávkou pro ni,

48. podlimitním technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) rozumí technické zhodnocení hmotné věci (hmotného majetku), za něž se vydalo 40 tisíc Kč nebo méně,

49. podlimitním technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí technické zhodnocení nehmotné věci (nehmotného majetku), za něž se vydalo 60 tisíc Kč nebo méně,

50. podlimitním věcným břemenem rozumí věcné břemeno, které se nepořizuje jako součást stavby a celková částka, která se na jeho pořízení vydala, nepřesahuje 40 tisíc Kč,

51. pořízením hodnoty úplatné získání věci, služby, práce, výkonu nebo práva,

52. pořízením práce úplatné získání práva, aby pracovník vykonal nebo vykonával určitou činnost ve prospěch organizace podle jejích pokynů,

53. pořízením služby úplatné získání práva smlouvou o dílo nebo jinou obdobnou smlouvou, aby dodavatel provedl nebo prováděl pro oprávněného nějakou činnost,

54. pořízením technického zhodnocení rozumí získání možnosti používat upravenou věc, byla-li její úprava technickým zhodnocením,

55. pořízením věci (majetku) rozumí získání vlastnického nebo obdobného práva k této věci (majetku),

56. pořízením věci (majetku) nebo technického zhodnocení ve vlastní režii rozumí jejich vytvoření vlastní činností organizace,

57. pořízením výkonu úplatné získání práva využít po určitou dobu a v určitém rozsahu ovladatelnou přírodní sílu,

58. prostředníkem rozumí subjekt, kterému plátce předává peněžní prostředky a pověřuje ho, aby je předal příjemci. Prostředníky jsou subjekty, k jejichž činnosti patří zprostředkovávání plateb, zejména poskytovatelé platebních služeb [§ 1 písm. c) a § 3 a 5 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku] a pošta [§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb.], a organizační složky státu nebo právnické osoby, jimž ukládá zákon, že určité platby mají zprostředkovávat (§ 16 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 44a odst. 1, 2, 3 a 13 rozpočtových pravidel, § 28 odst. 15 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), nebo s nimiž zprostředkování určitých plateb organizace dohodne. Prostředník jedná podle pokynů plátce a nerozhoduje, jaké osobě jakou peněžní částku poukáže, doručí nebo jinak předá,

59. průběžkou rozumí přijetí a vydání peněžní částky organizací podle pokynů plátce, aniž by organizace mohla jakkoliv ovlivnit její účel; rozumí se jí i tato peněžní částka,

60. průtokovou dotací rozumí dotace, která je pro organizaci průběžkou,

61. průtokovým transferem rozumí transfer, který je pro organizaci průběžkou,

62. přeplatkem rozumí kladný rozdíl mezi úhrnem záloh a definitivním dluhem, na nějž zálohy byly placeny,

63. přijatým transferem z peněžního fondu rozumí transfer přijatý z bankovního účtu nebo pokladny peněžního fondu nebo z bankovního účtu nebo pokladny osoby, která jej z peněžního fondu přijala s tím, že jej má převést, aniž by do právního vztahu mezi peněžním fondem a příjemcem transferu jakkoli vstupovala,

64. přijetím peněžních prostředků peněžním fondem rozumí připsání bezhotovostních peněžních prostředků na bankovní účet peněžního fondu, složení bankovek nebo mincí do oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz do oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky a připsání bezhotovostních peněžních prostředků na oddělený (nevyúčtovávaný) účet (body 38 až 40),

65. příjmem rozumí přijetí peněžních prostředků s výjimkou přijetí, které má povahu financujících položek (tato přijetí patří na položky třídy 8),

66. příjmovou kompenzací rozumí výdaj, který představuje vrácení dřívějšího příjmu nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný příjem na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný příjem, tak, aby kompenzovaný příjem ani jej kompenzující výdaj nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 364/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2019 Sb.); ve státním rozpočtu je příjmová kompenzace výdajem z jeho bankovního příjmového účtu,

67. půjčenými peněžními prostředky rozumějí návratné finanční výpomoci [§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.], peněžité zápůjčky (§ 2390 až 2394 občanského zákoníku), úvěry (§ 2395 až 2400 občanského zákoníku) a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému s tím, aby je po čase vrátil, a to aby je vrátil případně s úroky, avšak bez další přímé protihodnoty,

68. refundací rozumí výdajová kompenzace, kterou je příjem peněžních prostředků, kterými jedna osoba vrací druhé peněžní prostředky, které ta vynaložila místo ní podle smlouvy ve prospěch třetí osoby (§ 1767 občanského zákoníku) nebo je vynaložila jakožto zaměstnavatel zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli (§ 43a odst. 5 zákoníku práce); za refundaci se považují i peněžní prostředky, které dostává organizační složka státu, která přeložila státního zaměstnance k výkonu služby do jiné organizační složky státu (§ 47 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě), od této jiné organizační složky státu podle dohody mezi nimi stanovící, že organizační složka státu, do níž byl státní zaměstnanec přeložen, vrátí organizační složce státu, která ho přeložila, peněžní prostředky, které ta po dobu přeložení vynaložila na jeho plat, doplatek platu a cestovní náhrady,

69. rozpočtem rozumí veřejný peněžní fond, je-li tak nazván v příslušném právním předpise; v souvislosti s plánováním příjmů, výdajů a financujících položek peněžních fondů se jím rozumí takovýto plán,

70. službou rozumí činnost nebo nečinnost fyzické nebo právnické osoby přinášející plátci nebo tomu, koho určil, užitek, avšak nevytvářející novou věc a nemající za následek technické zhodnocení žádné věci (majetku), a to jak činnost plátcem nebo tím, koho určil, spotřebovaná jako taková (například proslovení přednášky), tak činnost s hmotně zachyceným výsledkem, který teprve se spotřebovává (například vyhotovení nápisu na nějakou věc patřící objednateli nebo napsání posudku, který nemá povahu autorského díla); není jí činnost vedoucí k vytvoření nové hmotné nebo nehmotné věci nebo výkonu (například vyhotovení razítka, vytištění publikace podle podkladů objednatele na papír dodaný zhotovitelem nebo vypracování počítačového programu); službou je i poskytnutí hmotné věci nebo peněžních prostředků k dočasnému užívání,

71. splátkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky určené k plnění již vzniklého dluhu, jehož výše se již nemá měnit, které má plátce povinnost poskytnout a které představují jen částečnou úhradu pořizované hodnoty,

72. státním rozpočtem rozumí hlavní peněžní fond státu; v souvislosti s plánováním jeho příjmů, výdajů a financujících položek se jím rozumí tento plán (§ 5 odst. 2 rozpočtových pravidel); v souvislosti s přípravou tohoto plánu se jím rozumí písemnost obsahující tento plán nebo jeho návrh (§ 5 odst. 3 rozpočtových pravidel),

73. technickým zhodnocením hmotné věci (hmotného majetku) její úprava, kterou se zvýší její použitelnost, včetně toho, že se vytvoří její nová součást (§ 505 občanského zákoníku); zvýšením použitelnosti hmotné věci se rozumí nabytí schopnosti uspokojit další potřeby; technickým zhodnocením hmotné věci je její vybavení novou věcí jen v případě, že tato nová věc je ke zhodnocované věci pevně připojena (přilepením, šroubem, hřebíkem, nýtem nebo jiným způsobem majícím povahu montáže) a nový celek může uspokojit více potřeb než celek původní; technickým zhodnocením hmotné věci je i odstranění její části nebo pevně připojené věci, zvýší- li se tím její použitelnost; technickým zhodnocením pozemku není vybudování stavby na něm;

74. technickým zhodnocením nehmotné věci (nehmotného majetku) (upgrade) rozumí jeho úprava přinášející zásadní zvýšení jeho použitelnosti nebo jeho nové zásadní funkce,

75. transferem rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, proti kterým nestojí přímá protihodnota. Jsou jimi dotace, subvence, příspěvky, peněžité dary, náhrady za nezpůsobenou újmu, náhrady škod způsobených nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci a jiné peněžní prostředky, které poskytuje jeden právní subjekt jinému bez přímé protihodnoty. Přímou protihodnotou se rozumí povinnost poskytovateli peněžních prostředků nebo jím jednotlivě určeným osobám něco dát, něco pro ně konat nebo vykonat, něčeho se vůči nim zdržet nebo něco od nich strpět a povinnost poskytnout peněžní náhradu za způsobenou újmu. Rozumějí se jimi i peněžní prostředky převáděné mezi peněžními fondy téhož právního subjektu. Za transfery se nepovažují převody uvnitř peněžních fondů, zejména převody mezi příjmovými a výdajovými účty státního rozpočtu, zřízenými pro organizační složky státu, stejně jako převody do vlastních pokladen, na bankovní účty, do pokladen vnitřních organizačních jednotek nebo do vlastních elektronických peněženek, nejsou-li tyto pokladny, bankovní účty a elektronické peněženky oddělenými peněžními fondy,

76. transferem od cizího státu (cizímu státu) rozumí transfer od cizího státního orgánu (cizímu státnímu orgánu) a je-li cizí stát federací (spolkem), jen od federálního nebo spolkového orgánu (federálnímu nebo spolkovému orgánu). Transfer od Švýcarska, Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska (Švýcarsku, Norsku, Islandu nebo Lichtenštejnsku) se za transfer od cizího státu (cizímu státu) nepovažuje,

77. tuzemskou fyzickou osobou (tuzemcem) rozumí fyzická osoba, která je státní občankou České republiky,

78. tuzemskou právnickou osobou rozumí právnická osoba, která má sídlo na území České republiky,

79. údržbou hmotné věci (hmotného majetku) rozumí úprava této věci spojená s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, není-li tato úprava opravou, například natírání okenních rámů, a činnost k zamezení vlivů, které mohou způsobit její poškození, například protikorozní natírání nebo odstraňování nánosů, které mohou vést k poškození jí samé nebo něčeho jiného; za údržbu se nepovažují úpravy věcí, jejichž obvyklá podoba není jedna jediná, ale je různá například podle ročních období, například za údržbu zatravněných pozemků se nepovažuje setí, sekání a odvoz trávy, za údržbu pozemků se stromy se nepovažuje hrabání a odvoz spadaného listí, za údržbu pozemků se záhony se nepovažuje sázení květin a jejich okopávání a podobně, tyto činnosti se považují za služby,

80. údržbou nehmotné věci (nehmotného majetku) rozumí její úprava, kterou se zvýší jeho použitelnost, avšak nikoliv zásadním způsobem a bez přidání zásadních nových funkcí, a služby spočívající v poskytování informací a konzultací v ústní, písemné i jiné podobě uživatelům tohoto majetku jeho tvůrcem, potřebných k jeho bezchybnému používání. Údržbou databáze nebo počítačového programu je zejména jejich aktualizace (update) a technická podpora. Aktualizací databáze se rozumí přidání informací o skutečnostech, které před vytvořením databáze nebo před její poslední aktualizací neexistovaly. Aktualizací počítačového programu se rozumí jeho přizpůsobení skutečnostem, které před jeho vytvořením nebo před jeho poslední aktualizací neexistovaly. Technickou podporou databáze nebo počítačového programu se rozumí poskytování informací a konzultací jejich tvůrcem jejich uživatelům. Zvýšením použitelnosti nehmotného majetku se rozumí přírůstek jeho informační nebo transformační schopnosti nebo, je-li tímto majetkem právo, rozšíření možností, které toto právo svému držiteli dává,

81. úhradou hodnoty převod stanovené peněžní částky právnické nebo fyzické osobě, která organizaci poskytla, poskytuje nebo bude poskytovat věci, služby, práce, výkony nebo práva,

82. veřejnými rozpočty rozumějí veřejné rozpočty ústřední úrovně a veřejné rozpočty územní úrovně,

83. veřejnými rozpočty ústřední úrovně rozumějí státní rozpočet, Národní fond a ostatní peněžní fondy organizačních složek státu a správců kapitol, peněžní fondy státních příspěvkových organizací (§ 54 až 57 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 53 až 63 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), veřejných výzkumných institucí zřízených Českou republikou (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.) a školských právnických osob zřízených ministerstvy, popřípadě společně s územním samosprávným celkem [§ 124 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.], státních fondů (zákony č. 388/1991 Sb., č. 211/2000 Sb., č. 104/2000 Sb., č. 256/2000 Sb. a č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 9 až 56 zákona č. 496/2012 Sb.), zvláštní podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 15/2012 Sb., zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) a peněžní fondy zdravotních pojišťoven (zákony č. 551/1991 Sb. a č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), veřejných vysokých škol (§ 5 až 38 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České televize (zákon č. 483/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), Českého rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), České tiskové kanceláře (zákon č. 517/1992 Sb.), České národní banky (zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), profesních komor s povinným členstvím (zákony č. 220/1991 Sb., č. 381/1991 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 358/1992 Sb., č. 523/1992 Sb., č. 85/1996 Sb., č. 120/2001 Sb. a č. 417/2004 Sb. a § 31 až 36 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.) a Rady pro veřejný dohled nad auditem (§ 37 až 40 zákona č. 93/2009 Sb., ve znění zákona č. 334/2014 Sb.),

84. veřejnými rozpočty územní úrovně rozumějí rozpočty a ostatní peněžní fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací [§ 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.], veřejných výzkumných institucí [§ 23 odst. 1 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 342/2005 Sb., a § 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb.] a školských právnických osob [§ 23 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 562/2004 Sb., a § 124 odst. 2 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb.],

85. vratkou rozumějí vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala neoprávněně, omylem nebo je v rozporu s původním účelem nebo úmyslem nemůže nebo nechce použít; vratkou transferu se rozumějí i vydané nebo přijaté peněžní prostředky, které poukazuje osoba, která je dostala jakožto transfer a která je nebo jejich část vrací, zejména při finančním vypořádání vrací jejich nespotřebovanou část [§ 75 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákonů č. 479/2003 Sb., č. 128/2016 Sb. a č. 367/2017 Sb., vyhláška č. 433/2024 Sb., a § 10a odst. 1 písm. d) a e) a § 28 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb., č. 24/2015 Sb. a č. 24/2017 Sb.], které vznikla povinnost je nebo jejich část vrátit v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o poskytnutí dotace (§ 90 odst. 1 zákona č. 500/1994 Sb., správní řád, a § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní) nebo které tato povinnost vznikla v důsledku zániku nebo změny dohody o dotaci (§ 1902, 1903, 1981, 1995, 1998, 2001 a 2006 občanského zákoníku); vratkou není vrácení dotace nebo její části poskytovateli na základě jeho výzvy podle § 14f odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 25/2015 Sb., nebo podle § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

86. výdajem rozumí vydání peněžních prostředků s výjimkou vydání souvisejících s krytím schodků a použitím přebytků veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů používajících rozpočtovou skladbu (tato vydání patří na položky třídy 8),

87. výdajovou kompenzací rozumí příjem, který představuje vrácení dřívějšího výdaje nebo jeho části, zaúčtovaný jako záporný výdaj na stejný syntetický nebo analytický účet a jednotky třídění, zejména položku rozpočtové skladby, na které byl zaúčtován kompenzovaný výdaj, tak, aby kompenzovaný výdaj ani jej kompenzující příjem nebyly uvedeny ve výkaze o příjmech a výdajích (příloha č. 3, 5 a 6 k vyhlášce č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášek č. 363/2014 Sb., č. 347/2015 Sb., č. 395/2016 Sb., č. 466/2017 Sb. a č. 344/2919 Sb.); ve státním rozpočtu je výdajová kompenzace příjmem jeho bankovního výdajového účtu,

88. vydáním peněžních prostředků rozumí odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z bankovního účtu peněžního fondu, vyplacení, odcizení, zničení nebo jiná ztráta bankovek nebo mincí z oddělené (nevyúčtovávané) pokladny, převedení elektronických peněz u oddělené (nevyúčtovávané) elektronické peněženky, odepsání bezhotovostních peněžních prostředků z odděleného (nevyúčtovávaného) účtu a trvalá nebo dočasná ztráta bezhotovostních peněžních prostředků v důsledku zániku bankovního účtu při platební neschopnosti banky, odebrání její bankovní licence nebo podobné události (body 38 až 40),

89. výkonem rozumí ovladatelná přírodní síla (§ 497 občanského zákoníku) a služba, která se neprojeví v žádné hmotné věci,

90. vyúčtovávanou pokladnou rozumí pokladna nebo místo v pokladně, které jsou součástí peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě a o jejichž příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích pokladny (místa v pokladně) neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí pokladna je; převody z nich do pokladny jsou zálohou a z pokladny do nich jejím vyúčtováním; pokladna (místo v pokladně) na konci roku nemá zůstatek,

91. vyúčtovávaným účtem rozumí bankovní účet pro výdaje neproveditelné z bankovního účtu (bankovních účtů) peněžního fondu podléhajícího rozpočtové skladbě nebo příjmy do něj neinkasovatelné, zejména výdaje a příjmy při pracovní nebo služební cestě; o jeho příjmech a výdajích se jakožto o příjmech a výdajích vyúčtovávaného účtu neúčtuje a zaznamenávají se jen v oddělené evidenci; tyto příjmy a výdaje se účtují jako příjmy a výdaje bankovního účtu nebo bankovních účtů tvořících peněžní fond, jehož součástí vyúčtovávaný účet je; převody z nich na vyúčtovávaný účet jsou zálohou a z něj do nich jejím vyúčtováním; vyúčtovávaný účet na konci roku nemá zůstatek,

92. zahraniční fyzickou osobou (cizincem) rozumí fyzická osoba, která není státní občankou České republiky (§ 26 odst. 1 a § 28 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém),

93. zahraniční právnickou osobou rozumí právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém); zahraničními právnickými osobami nejsou právnické osoby se sídlem v České republice, ani když vystupují jako tuzemské zastoupení mezinárodní nevládní organizace, například Český výbor pro UNICEF, Transparency International - Česká republika, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury se sídlem v České republice, České centrum Mezinárodního PEN klubu, Český červený kříž (§ 3 a 4 zákona č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění zákona č. 375/2011 Sb.) nebo Společnost pro orbu České republiky,

94. zálohou (zálohovou platbou) rozumějí peněžní prostředky vydané k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanoveného dluhu (peněžní prostředky přijaté k úplnému nebo částečnému plnění dosud nestanovené pohledávky). Předběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění podmíněného dluhu nebo jiného dluhu dosud neexistujícího (peněžní prostředky přijaté k plnění podmíněné pohledávky nebo jiné pohledávky dosud neexistující) (§ 1807 občanského zákoníku). Průběžnou zálohou jsou peněžní prostředky vydané k plnění dluhu (přijaté k plnění pohledávky), který vyplývá (která vyplývá) z platného a účinného právního aktu a jehož (jejíž) celková výše bude stanovena na základě skutečností, které teprve nastanou, například záloha na daň nebo záloha na úhradu dodávky, která ještě není ukončena nebo vyúčtována (§ 548 odst. 2 věta první občanského zákoníku),

95. zaúčtováním rozumí zařazení uskutečněného přijetí nebo vydání peněžních prostředků na syntetický účet nebo analytický účet podle účtového rozvrhu včetně jednotek třídění rozpočtové skladby.

1 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi; vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví; vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

(1) Organizace při zařazování skutečných příjmů, výdajů a financujících položek na jednotky třídění vychází v případě výdaje a financující položky, která je svou povahou vydáním, z právního stavu v okamžiku, v kterém vydala příkaz k odepsání peněžních prostředků ze svého bankovního účtu nebo předala příjemci hotovost, a v případě příjmu a financující položky povahy přijetí z právního stavu v okamžiku, kdy tak učinil plátce. Právní stav hodnotí podle informací, které má při zaúčtování k dispozici, opatřivši si o něm všechny informace, jejichž opatření je možné po ní rozumně požadovat. Nemůže-li organizace všechny potřebné informace o právním stavu ze dne provedení výdaje získat ani s vynaložením úsilí, které po ní lze rozumně požadovat, například informace o tom, jaká hodnota ve skupině pořizovaných hodnot převažuje, organizace stav odhadne. Zařazení na jednotky třídění se po zaúčtování příjmu, výdaje nebo financující položky na základě pozdějších právních skutečností nemění s výjimkou případů podle odstavce 43. Může se měnit na základě nově zjištěných informací a k opravě chyb. Za tím účelem se však zařazení na jednotky třídění mění jen v případě, že dosud neuplynula lhůta pro změny v rozpočtové klasifikaci v rozpočtovém systému za období leden až prosinec (bod 7.3 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 5/2014 Sb.) nebo pro předložení výkazů za období leden až prosinec (bod 7.2 přílohy č. 2 k téže vyhlášce).

(2) Výdaje na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) se zařazují na položky podle toho, jaká věc, služba, práce, výkon nebo právo se jimi pořizuje, a transfery a půjčené peněžní prostředky (seskupení položek 52 až 58 a 63 až 67) podle toho, jaký druh podpory představují a případně kdo je jejím příjemcem, bez ohledu na způsob vzniku právní povinnosti platit, zejména bez ohledu na to, jde-li o platbu, která nebyla předmětem sporu, či o platbu, povinnost k níž předmětem sporu byla a provádí se na základě zejména soudního rozhodnutí nebo smíru (§ 67 a 99 občanského soudního řádu), či jde-li o běžnou platbu nebo o doplatek včetně doplatku za minulá léta.

(3) Při zařazování výdajů na nákupy nezáleží na tom, jakým způsobem dodavatel odvodil cenu, kterou má organizace jako odběratel zaplatit, například zda do faktury uvedl či neuvedl, jakou část ceny tvoří jeho výdaje či náklady na zabalení nebo dopravu dodaného zboží nebo při dodávce služeb jeho výdaje či náklady na cestovné. To neplatí pro výdaje či náklady vznikající přímo organizaci, jestliže například organizace dopravu zboží objednala sama u dopravní firmy a platí za ni přímo jí a nikoliv dodavateli zboží.

(4) Při druhovém třídění výdajů patřících na více položek se postupuje tak, že jestliže se jedním výdajem pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, platí více druhů náhrad za způsobenou újmu nebo poskytují podpory představující více druhů transferů, zařadí se tento výdaj, nejsou-li v příslušných listinách nebo je nahrazujících elektronických prostředcích (smlouvách, objednávkách, fakturách, rozhodnutích o poskytnutí dotace apod.) částky rozděleny, na položku, která odpovídá hlavní části výdaje nebo o které to lze předpokládat.

(5) Při zařazování přijetí a vydání na položky, pro které je rozhodující klasifikace právního úkonu, na základě nějž se výdaje vynakládají nebo příjmy inkasují, nezáleží na tom, jak klasifikují právní úkon jeho původci, ale jakým tento právní úkon skutečně je. Například nezáleží na tom, že smlouva, podle níž bude odběratel užívat bez časového omezení počítačové programy, které vytvořil dodavatel-fyzická osoba jako dílo podle autorského zákona, je nadepsána jako smlouva o nájmu programů, ale na tom, že obsahem smlouvy je udělení oprávnění k užití díla bez časového omezení.

(6) Výdaje na jednu hodnotu (na nákup jednoho druhu věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv), jednu náhradu za způsobenou újmu, jeden transfer nebo jeden převod půjčených peněžních prostředků (poskytnutí jednoho druhu podpory jednomu příjemci) organizace zařazuje jen na jednu položku, a to i v případě, že pořízení této hodnoty nebo poskytnutí této náhrady za způsobenou újmu, transferu nebo půjčených peněžních prostředků souvisí s pořízením hodnoty jiné nebo s poskytnutím jiné náhrady za způsobenou újmu, transferu nebo půjčených peněžních prostředků.

(7) Organizace, která provádí výdaj podle směnné smlouvy (§ 2184 až 2188 občanského zákoníku) nebo výdaj po započtení (§ 1982 až 1992 občanského zákoníku), nemůže částku směny ani částku započtení zaúčtovat do příjmů ani výdajů. Organizační složka státu nemůže částku směny ani částku započtení převést z bankovního výdajového účtu státního rozpočtu na účet příjmový. Například organizace, která platí dodavateli cenu dodávky sníženou o částku, kterou jí ten dlužil, nemůže z důvodu, aby měla ve výdajích plnou cenu a ve svých příjmech sumu odpovídající celé její pohledávce za dodavatelem, ani z žádného jiného důvodu tuto částku zaúčtovat do výdajů a příjmů. Organizace, která platí za nájem kanceláří, které používá, majiteli domu dohodnutý nájem snížený o cenu oprav, které pro něj v domě provedla, zařadí na položku 5164 jen takto zaplacenou částku a nemůže částku ve výši ceny oprav zaúčtovat do příjmů a výdajů (organizační složka státu převést ze svého výdajového rozpočtového účtu na svůj rozpočtový účet příjmový) proto, aby tento převod ve výdajích zařadila na položku 5164 a výdaj na této položce tak dorovnala na původní cenu nájmu, a v příjmech na položku 2111 a měla v nich tak platbu odpovídající ceně oprav, ani z žádného jiného důvodu.

(8) Převody ze svých výdajů do svých příjmů a z příjmů do výdajů provádí organizace jen v případě, že to stanoví rozpočtová skladba nebo jiný právní předpis, nebo v případě, že na příjmový účet došla částka, která měla dojít na účet výdajový, na výdajový účet došla částka, která měla dojít na příjmový, z příjmového účtu byla omylem odepsána částka, která měla být odepsána z výdajového, nebo z výdajového byla odepsána částka, která měla být odepsána z příjmového. Totéž platí pro zařazování výdaje na jednu hodnotu, náhradu za způsobenou újmu nebo transfer na více položek.

(9) Při zařazování výdajů na položky nezáleží na tom, zda organizace výdaj provádí z bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí, ani na tom, zda výdaj se provádí ve prospěch bankovního účtu nebo pokladny umístěných v tuzemsku nebo v zahraničí.

(10) U výdajů na nákupy (seskupení položek 50, 51, 59, 61, 62 a 69) nerozhoduje, jsou-li prováděny ve prospěch tuzemských nebo zahraničních osob. Výjimkou jsou členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva; tyto výdaje místo na položku 5179 patří na položky z podseskupení položek 55. Výjimkou jsou také sankce placené Evropské unii, ty místo na položku 5191 patří na položku 5512.

(11) Transfery a půjčené peněžní prostředky tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 až 646 a transfery zahraničním osobám na položky ze seskupení 55 a z podseskupení 567, 638 a 647 podle toho, jsou- li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány a případně podle právního titulu poskytnutí, a to bez ohledu na to, jsou-li poskytovány na českém území, v zahraničí, z českého území do zahraničí nebo ze zahraničí do českého území. Na položky ze seskupení 55 patří také členské příspěvky a podobné platby zahraničním právnickým osobám, jejichž protihodnotou jsou členská práva, a sankce placené Evropské unii.

(12) Zařazení výdaje na jednotky třídění nezávisí na tom, byl-li oprávněný nebo neoprávněný.

(13) Zařazení výdaje na jednotky třídění nezávisí na tom, byla-li smlouva, podle níž druhá strana poskytne věci, služby, práce, výkony nebo práva a organizace za ně zaplatí, uzavřena ve prospěch organizace nebo třetí strany (§ 1767 a 1768 občanského zákoníku) nebo platí-li organizace jakožto postupník (§ 1895 až 1900 občanského zákoníku). Jestliže však organizace platí jakožto přejímatel dluhu (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), například proplácí fakturu vystavenou jiné osobě, zařadí takovouto platbu na odpovídající položku pro transfery (například proplatila-li organizace fakturu vystavenou za neinvestiční dodávky náboženské společnosti, zařadí výdaj na položku 5223).

(14) Při zařazování výdaje na pořízení hodnot vynaloženého ve prospěch třetí osoby platí, že i když tyto hodnoty jsou této osobě nutné k tomu, aby mohla plnit ve prospěch organizace, výdaje na ně organizace zařadí na položky podle druhu pořízených hodnot bez ohledu na to, na jakou položku patří výdaje na pořízení hodnot od této osoby. Například odměnu předanou nebo poukázanou tlumočnici za tlumočení v zahraničí uskutečněné jako služba (dodávka) organizace zařadí na položku 5169, avšak výdaj za letenku (poddodávku dodavateli), kterou jí poskytla, zařadí na položku 5173, i když pro daňové účely její odměnu tvoří úhrn obou těchto částek.

(15) Při zařazování výdajů na pořízení hodnot na položku nerozhoduje, zda cena se platí předem nebo až po dodávce, najednou nebo ve splátkách a jaká jednotka množství věcí, výkonů či prací, objemu služeb nebo množství či síly práv je pro určení celkové ceny dodávky zvolena. Například nerozhoduje, zda se celková cena nájmu kopírovacího zařízení případně nájmu spojeného s dalšími službami (s běžnou údržbou, s dodávkami tonerů či papíru nebo jinými dodávkami věcí nebo služeb) vypočítává jako součin dohodnuté částky za den nájmu a počtu dní, po něž nájem trvá, součin dohodnuté částky za okopírovanou stránku a počtu stránek, které nájemce během nájmu okopíruje, nebo případně součin dohodnuté částky za kilowatthodinu elektrické energie použité na kopírování a počtu kilowatthodin spotřebovaných na kopírování po dobu nájmu či zda se cena nájmu automobilu odvozuje z doby nájmu nebo počtu ujetých kilometrů.

(16) Zařazení na položku se řídí druhem pořizované hodnoty s výjimkou výdajů na platby daně z přidané hodnoty, kdy organizace, která je plátcem daně z přidané hodnoty jakožto odběratel, může rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za dodanou hodnotu.

(17) Jestliže při pořizování majetku (kupní, směnnou nebo licenční smlouvou) odvisí zařazení výdaje na jeho pořízení na položku od jeho velikosti a tento výdaj se neprovádí jednou platbou, rozhoduje výdaj celkový (úhrn splátek). Například kupuje-li se na splátky počítač v ceně 40 tisíc Kč nebo menší, zařadí se všechny splátky na položku 5137. Kupuje-li se na splátky počítač v ceně přesahující 40 tisíc Kč, zařadí se všechny splátky na položku 6125 včetně splátek, které této částky nedosahují.

(18) Výdaj, který se uskutečnil podle cizího práva, se zařadí na položku, na kterou by se zařadil výdaj uskutečněný podle stejného nebo podobného institutu českého práva, nestanoví-li rozpočtová skladba jinak.

(19) Zařazení výdajů na položku nezávisí na tom, byly-li provedeny přes prostředníka, s výjimkou transferů poskytovaných prostřednictvím krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám (k tomu náplně položek 5336 a 6356).

(20) Výdaje na splátky a závdavky (§ 1808 a 1809 občanského zákoníku) se zařazují na stejnou položku a ostatní jednotky třídění jako ostatní platby k úhradě téhož dluhu. To platí i pro výdaje na zálohy, předběžné i průběžné, je-li v době jejich provedení známo, na úhradu jakých nákupů nebo transferů budou připsány (zařazená záloha). Není-li to známo (nezařazená záloha), zařadí se na položku 5199. Stane-li se to známým v tomtéž roce, mohou se rozúčtovat na položky podle skutečně uhrazených nákupů nebo transferů.

(21) Vydává-li organizace peněžní prostředky na základě právního aktu jiného právního subjektu nebo jiné organizační složky státu (například je vydává podle smlouvy uzavřené jiným právním subjektem nebo jinou organizační složkou státu nebo podle rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného jiným orgánem veřejné správy), zařadí takový výdaj na položku, která odpovídá tomuto právnímu aktu, a to bez ohledu na to, je-li takový postup v souladu se zákonem [například poskytování finančních příspěvků ze státního rozpočtu na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 501/2012 Sb., § 62 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 501/2012 Sb. a č. 357/2014 Sb., a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb., o jejichž poskytnutí rozhodují podle § 46 odst. 4 a § 48a odst. 2 písm. i) zákona č. 289/1995 Sb., ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 501/2012 Sb., a § 59 odst. 1 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 357/2014 Sb., s výjimkou poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích v působnosti ministerstva obrany, ale podle § 2 odst. 4 věty druhé nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 51/2015 Sb., je vyplácí Ministerstvo zemědělství] nebo protiprávní (například proplacení faktury, kterou dodavatel předložil organizační složce státu, za dodávku, o které s ním tato organizační složka státu uzavřela smlouvu, jinou organizační složkou státu), i bez ohledu na to, byla-li by vydávající organizace k takovému právnímu aktu oprávněná.

(22) Při zařazování výdajů na nákupy na položky nerozhoduje, zda se výdaje uskutečnily po plnění, které je jejich protihodnotou, během něj, před ním (například předplatné, závdavek nebo zařazená záloha) nebo ve více těchto obdobích a zda byly vynaloženy najednou nebo ve splátkách.

(23) Platby dodavatelům nebo v jejich prospěch, kterými se pořizuje právo na to, aby dodali nějaké zboží nebo služby, a toto právo je stvrzené dokladem v podobě papírové poukázky nebo elektronického záznamu, například platby, proti nimž se vydávají doklady jako jízdenky, vstupenky, známky, pásky do frankovacích strojů, telefonní karty, poukázky na benzín, stravenky nebo elektronické záznamy ve prospěch karet v mobilních telefonech (tzv. karty SIM), patří na položky pro výdaje na pořízení zboží nebo služeb, k jejichž obdržení tyto poukázky nebo elektronické záznamy jejich držitele opravňují. V případě, že opravňují k obdržení více druhů zboží nebo služeb, jimž odpovídá více položek, a není dosud rozhodnuto, které budou odebrány, zařadí se na položku 5199.

(24) Pro výdaje, kterými jsou platby ke splnění dluhu se stanovenou lhůtou, platí, že jejich zařazení na položku nezávisí na tom, byla-li platba provedena ve lhůtě nebo po ní, například byla-li dodavateli zaplacena fakturovaná částka do dne, který s ním byl dohodnut, nebo po tomto dni nebo byla-li vratka transferu při finančním vypořádání provedena ve lhůtě podle vyhlášky o finančním vypořádání nebo až po jejím uplynutí.

(25) Výdajová kompenzace je možná jen v tomtéž roce, v němž byl proveden vracený výdaj. Příjmy, kterými je možné kompenzovat výdaje, jsou, nevylučuje-li to právní předpis [příslušná ustanovení vyhlášky č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání)], a) příjem vratky, b) příjem přeplatku, c) příjem refundace.

(26) Výdaji, kterými je možné kompenzovat příjmy, mohou být pouze výdaje na vratky.

(27) Výdaje se při zařazování na jednotky třídění neklíčují.

(28) Kde se v rozpočtové skladbě uvádí pojem „pořízení“ bez dalšího upřesnění, znamená dodavatelské pořízení.

(29) Režim oddělených pokladen je režim, v němž se pokladna proti rozpočtu nevyúčtovává, a to ani k výkazovým dnům ani na konci roku. Může fungovat jako samostatný peněžní fond napojený na rozpočet jen finančními vztahy, kterými jsou převody do něj (položka 4138) a z něj (položka 5348), její příjmy a výdaje se prvotně nezahrnují mezi příjmy a výdaje rozpočtu, ale jsou od nich odděleny, označují se jednotkami třídění rozpočtové skladby při svém zaúčtovávání na účet pokladny a s příjmy a výdaji bankovního účtu rozpočtu se ve výkaze pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sčítají (dále jen „režim oddělených pokladen“). Organizace může pokladnu v režimu oddělených pokladen začít používat vždy jen od začátku roku a skončit s jeho používáním vždy jen s koncem roku. Převody z této pokladny na bankovní účet organizace se zařazují vždy jen na položku 4138 a převody z bankovního účtu do ní na položku 5348. Při účtování těchto příjmů a výdajů bankovního účtu se nepoužívají položky vyjadřující příjmy, které byly do pokladny inkasovány, ani položky vyjadřující výdaje, které z ní byly hrazeny (používají se při účtování o účtu 261 – Pokladna), ani položka 5182. Položka 4138 vyjadřuje, že převod se uskutečnil z oddělené pokladny a je to převod uvnitř rozpočtu obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí. Zařazují se na ni částky přijaté na bankovní účet rozpočtu z peněžních prostředků z oddělené pokladny tvořících v ní součást peněžních prostředků rozpočtu (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5345) a částky přijaté mezi peněžní prostředky rozpočtu v oddělené pokladně z peněžních prostředků rozpočtu v jiné oddělené pokladně (výdaj z ní na tento převod se zařazuje na položku 5348).

(30) Závisí-li zařazení příjmů nebo výdajů na položku na tom, odkud příjmy plynou nebo kam výdaje směřují, je rozhodující peněžní fond, z nějž příjmy přicházejí nebo do nějž jsou peněžní prostředky poukazovány, nebo majitel tohoto peněžního fondu, například příjmy od Evropské unie nebo finančních mechanismů prostřednictvím Národního fondu patří na položku příjmů (transferů) od Národního fondu.

(31) V případě, že dodavatel dodává knihy nebo podobné věci prostřednictvím pošty či jiné podobné služby a své výdaje nebo náklady na poštovné a případně i balné uvádí ve faktuře nebo jiném podobném dokladu, podle kterého mu má odběratel platit, postupuje odběratel podle obecné zásady uvedené v odstavci 3 a zatřídí na položku 5136 celou částku placenou dodavateli, tj. včetně poštovného a balného.

(32) Výdaje na pořízení informací na hmotných nosičích vnímatelných jen prostřednictvím zvláštních zařízení patří na položku 5169. Výdaje na pořízení informací zřízením přístupu do elektronické databáze patří na položky 5042, 5172 nebo 6111 podle toho, dostala-li organizace oprávnění k užití databáze nebo k vytěžování nebo k zužitkování celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části (§ 30 odst. 3 a § 90 autorského zákona), které má povahu nehmotného majetku (položky 5172 a 6111) nebo ji nemá (položka 5042) a pokud ji má, zda výdaj na jeho získání je vyšší než 60 000 Kč a údaje z databáze jsou využitelné déle než rok (položka 6111), nebo zda jedna z těchto podmínek nebo obě neplatí (položka 5172).

(33) Na položku 5168 patří výdaje na služby týkající se hmotného majetku tvořícího součást informačních a komunikačních technologií; výdaje na jeho pořízení patří na příslušné položky podle jeho povahy (položky 5137, 5139 a 6125).

(34) Výdaje na dodavatelské pořízení podlimitního technického zhodnocení hmotného majetku kromě materiálu patří na položku 5123, a to bez ohledu na to, zda zhodnocovaným hmotným majetkem je dlouhodobý hmotný majetek nebo drobný hmotný dlouhodobý majetek. Výdaje na dodavatelské pořízení podlimitního technického zhodnocení nehmotného majetku patří, jsou-li tímto majetkem počítačové programy nebo databáze, na položku 5172 a v ostatních případech na položku 5179, a to bez ohledu na to, je-li či není-li zhodnocovaný nehmotný majetek nehmotným majetkem dlouhodobým. Výdaje na dodavatelské pořízení nadlimitního technického zhodnocení hmotného majetku patří na příslušnou položku podseskupení položek 612 podle povahy zhodnocovaných hmotných věcí, a to bez ohledu na to, zda zhodnocovaným hmotným majetkem je dlouhodobý hmotný majetek nebo drobný dlouhodobý hmotný majetek. Výdaje na dodavatelské pořízení nadlimitního technického zhodnocení nehmotného majetku patří na příslušnou položku podseskupení položek 611, a to bez ohledu na to, je-li či není-li zhodnocovaný nehmotný majetek nehmotným majetkem dlouhodobým. Výdaje na dodavatelské pořízení technického zhodnocení materiálu patří, nevzniká-li jím dlouhodobý hmotný majetek a zhodnocený majetek zůstává materiálem, na položku 5169. Jestliže jím dlouhodobý hmotný majetek (včetně drobného) vzniká, patří v případě, že technické zhodnocení bylo nadlimitní, na příslušnou položku podseskupení položek 612 podle povahy zhodnocovaných hmotných věcí a ve druhém v případě, že bylo podlimitní, na položku 5123.

(35) Je-li však ve faktuře za dodávku zboží nebo služeb představujících jednu ekonomickou hodnotu mezi dodavatelovými náklady nebo výdaji, z kterých odvozuje cenu dodávky, uvedeno cestovné, platí obecná zásada, že žádné dodavatelovy náklady ani výdaje, které ke splnění dodávky vynaložil, zařazení odběratelovy platby za dodávku neovlivňuje a celá platba za dodávku představující jednu ekonomickou hodnotu se zařadí na jedinou položku vyjadřující druh této hodnoty. Výdaje za věci, služby, práce, výkony nebo práva (za dodávku) se zařazují na položky podle jejich povahy bez ohledu na to, jaké své výdaje nebo náklady dodavatel do ceny dodávky započítává.

(36) Transfer je poskytnut určitým poskytovatelem určitému příjemci, jestliže je mezi nimi právní vztah poskytovatele a příjemce. Tento právní vztah vzniká rozhodnutím poskytovatele nebo veřejnoprávní smlouvou uzavřenou mezi poskytovatelem a příjemcem, jakou částku poskytovatel příjemci poskytne a případně jaké budou další práva a povinnosti obou v souvislosti s transferem. Tento právní vztah nevzniká mezi poskytovatelem a prostředníkem a mezi prostředníkem a příjemcem. Prostředníkem je v případě transferů subjekt, jemuž poskytovatel částku transferu poukáže nebo jinak předá s tím, aby ji poukázal nebo jinak předal příjemci, případně mu též pošle nebo předá související dokumenty s tím, aby je příjemci rovněž poslal nebo předal. Prostředník [např. kraj podle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.] o právech a povinnostech příjemce souvisejících s transferem nerozhoduje a pouze plní příkaz poskytovatele k předávání peněžních částek a dokumentů. Poskytovatel ani příjemce při zařazování transferu na položku a paragraf rozpočtové skladby neberou skutečnost, že transfer je poskytován přes prostředníka, v úvahu.

(37) Odstavec 36 neplatí pro transfery příspěvkovým organizacím a školským právnickým osobám zřízeným obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji poskytované prostřednictvím jejich zřizovatelů (§ 28 odst. 15 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., a § 133 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 472/2011 Sb.). Transfery poskytované jim prostřednictvím krajů, obcí a jejich zřizovatelů se zařazují na položky tak, jak je uvedeno v odstavcích 38 až 41.

(38) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené krajem zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5323 nebo 6342 a kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené krajem zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5323 nebo 6342 a kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(39) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené obcí zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5321 nebo 6341, kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání obci na stejnou položku, na niž ho přijal, minusem a obec ho zařadí při přijetí od kraje na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené obcí zařadí poskytující organizační složka státu při poukázání kraji na položku 5321 nebo 6341, kraj při přijetí ze státního rozpočtu ho zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání obci na stejnou položku, na niž ho přijal, minusem a obec ho zařadí při přijetí od kraje na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(40) Transfer ze státního rozpočtu příspěvkové organizaci zřízené dobrovolným svazkem obcí zařadí poskytující organizační složka státu na položku 5329 nebo 6349. Dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své příspěvkové organizaci ho zařadí na položku 5336 nebo 6356. Transfer ze státního rozpočtu školské právnické osobě zřízené dobrovolným svazkem obcí zařadí poskytující organizační složka státu na položku 5329 nebo 6349. Dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4111, 4211, 4116 nebo 4216 a při poukázání své školské právnické osobě ho zařadí na položku 5333 nebo 6353.

(41) Transfer z rozpočtu kraje příspěvkové organizaci zřízené obcí nebo dobrovolným svazkem obcí zařadí kraj při poukázání obci na položku 5321 nebo 6341 a při poukázání dobrovolnému svazku obcí na položku 5329 nebo 6349 a obec nebo dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4122 nebo 4222 a při poukázání své příspěvkové organizaci na položku 5336 nebo 6356. Transfer z rozpočtu kraje školské právnické osobě zřízené obcí nebo dobrovolným svazkem obcí zařadí kraj při poukázání obci na položku 5321 nebo 6341 a při poukázání dobrovolnému svazku obcí na položku 5329 nebo 6349 a obec nebo dobrovolný svazek obcí ho při přijetí zařadí na položku 4122 nebo 4222 a při poukázání své školské právnické osobě na položku 5333 nebo 6353.

(42) Transfery jsou a na příslušné položky ze seskupení 52, 53, 54, 55 a 63 patří například

a) dotace poskytované podle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, včetně individuálních a systémových dotací podle § 13 odst. 3 písm. c) a d) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 465/2011 Sb.,

b) dotace poskytované podle § 10a až 10d zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb.,

c) příspěvky na provoz poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným organizačními složkami státu podle § 54 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb.,

d) příspěvky na provoz poskytované příspěvkovým organizacím zřízeným územními samosprávnými celky a dobrovolnými svazky obcí podle § 28 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákonů č. 27/2008 Sb. a č. 24/2017 Sb.,

e) důchody podle § 28 až 53 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

f) dávky podle § 17 až 48 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

g) dávky podle § 14 až 52 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

h) dávky podle § 21 až 37 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,

i) příspěvek na péči podle § 7 až 31 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

j) příspěvky podle § 6 až 12 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 331/2012 Sb., č. 313/2013 Sb. a č. 329/2014 Sb.,

k) investiční pobídky a příspěvky podle § 111 až 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

l) státní příspěvek při vyřazení autovraku podle § 37d zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 326/2009 Sb. a č. 344/2013 Sb.,

m) finanční příspěvek podle § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 30/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., č. 51/2015 Sb. a č. 209/2016 Sb.,

n) dotace podle zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů,

o) dotace podle § 28 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a § 29 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 310/2013 Sb., č. 90/2014 Sb. a č. 131/2015 Sb.,

p) příspěvek a dotace podle § 84 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákonů č. 350/2005 Sb., č. 103/2013 Sb. a č. 314/2015 Sb.,

q) dotace podle § 3 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,

r) podpora podle smlouvy uzavřené podle § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákonů č. 110/2009 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 194/2016 Sb., č. 146/2017 Sb. a č. 50/2020 Sb., s výjimkou případů, kdy poskytovatel podpory získává neomezený bezplatný přístup k výsledku podpořeného projektu, jestliže tento výsledek lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti (§ 16 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákonů č. 110/2009 Sb. a č. 194/2016 Sb.),

s) dar podle § 2055 až 2078 občanského zákoníku.

(43) Kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí třídí příjmy z titulu přijatých transferů a výdaje, které jsou těmito transfery kryté, podle účelového znaku, nástroje a prostorové jednotky od okamžiku obdržení právního aktu o poskytnutí transferu, v případě dotací již od okamžiku, kdy byla provedena registrace akce nebo byl zveřejněn oficiální seznam vybraných projektů. Obdobně se postupuje v případě třídění financujících položek z titulu přijatých půjčených peněžních prostředků podle účelového znaku a výdajů, které jsou těmito půjčenými peněžními prostředky kryté, podle účelového znaku, nástroje a prostorové jednotky. Jestliže kraj, obec nebo dobrovolný svazek obcí obdržely právní akt o poskytnutí transferu nebo půjčených peněžních prostředků, případně byla provedena registrace akce nebo byl zveřejněn oficiální seznam vybraných projektů, na úhradu určitého okruhu výdajů a tento transfer nebo půjčené peněžní prostředky jsou určeny nejen na výdaje, které budou vynaloženy v budoucnu, ale i na výdaje již vynaložené, změní v údajích o výdajích, které byly vynaloženy od začátku roku a již zaznamenány a které do tohoto okruhu patří, zařazení na jednotky třídění, které plyne z tohoto právního aktu, zejména u nich uvede čísla účelových znaků podle § 29 vyhlášky, nástrojů podle § 19 a 20 vyhlášky a prostorových jednotek podle § 17 a 18 vyhlášky. Jestliže organizační složka státu změní u již provedeného výdaje jeho krytí (například se rozhodne výdaje základního rozpočtu změnit na výdaje kryté nároky z nespotřebovaných výdajů), změní v údajích o nich odpovídajícím způsobem jejich zařazení na podkladovou jednotku (například při změně krytí základním rozpočtem na krytí nároky z nespotřebovaných výdajů změní podkladovou jednotku 1 na podkladovou jednotku 4).

(44) V případě rozporu v konkrétních aplikačních případech mají přednost texty poznámek k jednotlivým položkám před těmito obecnými zásadami.

Kapitola 301 Kancelář prezidenta republiky

Kapitola 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu

Kapitola 303 Senát Parlamentu

Kapitola 304 Úřad vlády České republiky

Kapitola 305 Bezpečnostní informační služba

Kapitola 306 Ministerstvo zahraničních věcí

Kapitola 307 Ministerstvo obrany

Kapitola 308 Národní bezpečnostní úřad

Kapitola 309 Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí

Kapitola 312 Ministerstvo financí

Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kapitola 314 Ministerstvo vnitra

Kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí

Kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj Kapitola 321 Grantová agentura České republiky

Kapitola 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Kapitola 327 Ministerstvo dopravy

Kapitola 328 Český telekomunikační úřad

Kapitola 329 Ministerstvo zemědělství

Kapitola 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Kapitola 334 Ministerstvo kultury

Kapitola 335 Ministerstvo zdravotnictví

Kapitola 336 Ministerstvo spravedlnosti

Kapitola 343 Úřad pro ochranu osobních údajů

Kapitola 344 Úřad průmyslového vlastnictví

Kapitola 345 Český statistický úřad

Kapitola 346 Český úřad zeměměřický a katastrální

Kapitola 348 Český báňský úřad

Kapitola 349 Energetický regulační úřad

Kapitola 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Kapitola 355 Ústav pro studium totalitních režimů

Kapitola 358 Ústavní soud Kapitola 359 Úřad Národní rozpočtové rady

Kapitola 361 Akademie věd České republiky

Kapitola 362 Národní sportovní agentura

Kapitola 364 Digitální a informační agentura

Kapitola 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

Kapitola 374 Správa státních hmotných rezerv

Kapitola 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Kapitola 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů

Kapitola 377 Technologická agentura České republiky

Kapitola 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Kapitola 381 Nejvyšší kontrolní úřad

Kapitola 396 Státní dluh

Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.

Kapitola 397 Operace státních finančních aktiv

Kapitola 398 Všeobecná pokladní správa

Záznamová jednotka 023 - Převody uvnitř peněžního fondu Poznámka:

Převody především uvnitř státního rozpočtu. Použije se také zároveň s přeúčtováním investice z neinvestičních do investičních výdajů, a to spolu se zápisem na příjmovou položku 2119.

Poznámka: Záznamové jednotky 024 až 036 byly zrušeny k 1. lednu 2026 v souvislosti s novelou vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí. Jde o metodickou změnu konsolidace příjmů, výdajů a financujících položek z titulu transferů, včetně vratek, a půjčených peněžních prostředků, včetně splátek, na úrovni územních rozpočtů. Jejich příjmy, výdaje a financující položky budou nově konsolidovány s využitím identifikátoru partnera, nikoliv záznamové jednotky. V textové části vyhlášky (§ 13 odst. 1) se výslovně uvádí, že konsolidační třídění se nepoužívá ve sféře rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. Konsolidační třídění se nadále může uplatnit ve státním rozpočtu a v rozpočtech státních fondů.

Podkladová jednotka 1 – Základní rozpočet Poznámka:

Příjmy státního rozpočtu jiné než ty, které se zatřiďují na podkladové jednotky 2 a 3, a výdaje státního rozpočtu jiné než ty, které se zatřiďují na podkladové jednotky 2 až 5.

Příjmy státního rozpočtu neuvedené v právních předpisech jakožto příjmy opravňující organizační složku státu k vynaložení výdajů v jejich výši formou povoleného překročení rozpočtu výdajů (příjmy základního rozpočtu) a výdaje státního rozpočtu, k jejichž vynaložení získala organizační složka státu oprávnění zákonem o státním rozpočtu, jeho rozpisem, rozpracováním pro jednotlivé organizační složky státu a rozpočtovými přesuny (výdaje základního rozpočtu). Podkladová jednotka 2 – Posílení rozpočtu rezervním fondem

Příjmy státního rozpočtu z transferů z rezervního fondu téže organizační složky státu. Příjmy zařazené na tuto podkladovou jednotku jsou totožné s příjmy zařazenými na položku 4135. Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly z rezervního fondu do rozpočtových příjmů (§ 45 odst. 3 a § 50 odst. 2 rozpočtových pravidel), v nichž se tyto částky zařazují na položku 4135 a duplicitně na tuto podkladovou jednotku. Podkladová jednotka 3 – Posílení státního rozpočtu ostatními mimorozpočtovými a podobnými prostředky Na tuto podkladovou jednotku patří tyto příjmy státního rozpočtu:

a) převody ze zisku získaného hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona (§ 5 odst. 3 rozpočtových pravidel),

b) převod z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

c) převody ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 174/2007 Sb. (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

d) převody ze zvláštních účtů vedených ministerstvem financí, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku, a finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

e) peněžité dary (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

f) prostředky poskytnuté ze zahraničí (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

g) plnění za pojistné události [§ 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel],

h) příjmy od právnických a fyzických osob na reprodukci majetku (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

i) příjmy hasičských záchranných sborů krajů [§ 7 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)] podle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákonů č. 237/2000 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 320/2015 Sb. mající povahu příjmů za pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základní náplní činnosti jednotek požární ochrany (§ 45 odst. 11 rozpočtových pravidel),

j) příjmy Probační a mediační služby (§ 1 zákona č. 257/2000 Sb.) z převodů ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb. a podle § 45 odst. 11 rozpočtových pravidel. Na tuto podkladovou jednotku patří výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění tím, že příslušné částky převedly do rozpočtových příjmů z jiných mimorozpočtových zdrojů než z rezervního fondu nebo je převedly ze zdrojů, které mají stejné postavení jako mimorozpočtové zdroje (ze zdrojů, převod z kterých opravňuje organizační složku státu k překročení rozpočtu výdajů stejně jako převod z mimorozpočtových zdrojů), nebo tím, že do rozpočtových příjmů přijaly peněžní prostředky, jejichž příjem je rovněž k překročení rozpočtu výdajů opravňuje.

a) převedly do rozpočtových příjmů ze zisku získaného hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

b) převedly do rozpočtových příjmů z fondu kulturních a sociálních potřeb (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

c) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle § 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 174/2007 Sb. (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

d) převedly do rozpočtových příjmů ze zvláštních účtů vedených ministerstvem financí, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku, a finanční prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech, podle § 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku) (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

e) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto peněžité dary (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

f) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto prostředky poskytnuté ze zahraničí (§ 45 odst. 3 rozpočtových pravidel),

g) přijaly do rozpočtových příjmů jakožto plnění za pojistné události [§ 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel],

h) přijaly do rozpočtových příjmů od právnických a fyzických osob na reprodukci majetku (§ 50 odst. 2 rozpočtových pravidel),

i) přijaly, jsou-li hasičskými záchrannými sbory kraje [§ 7 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)], do rozpočtových příjmů podle § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákonů č. 237/2000 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 320/2015 Sb. jakožto příjmy za pohotovostní a jiné služby nebo práce související se základní náplní činnosti jednotek požární ochrany (§ 45 odst. 11 rozpočtových pravidel),

j) přijaly, v případě Probační a mediační služby (§ 1 zákona č. 257/2000 Sb.), do rozpočtových příjmů ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti (§ 3 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů) podle § 7 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb. a podle § 45 odst. 11 rozpočtových pravidel. Podkladová jednotka 4 – Výdaje státního rozpočtu kryté nároky

Výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složky státu získaly oprávnění podle § 25 odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel z nároků podle § 47 rozpočtových pravidel. Podkladová jednotka 5 – Překročení rozpočtu výdajů ve státním rozpočtu na základě jiných zákonů

Výdaje státního rozpočtu na vrub překročení rozpočtu výdajů, ke kterému organizační složky státu získaly oprávnění podle jiných zákonů než rozpočtových pravidel. V současné době jsou to zejména výdaje podle zákonů o přijetí úvěrů Českou republikou od Evropské investiční banky (posledním z nich je zákon č. 94/2009 Sb., o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II.) a podle zákona č. 107/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na poskytnutí finanční pomoci vládě Lotyšské republiky na řešení stabilizace ekonomiky v letech 2009 a 2010, a zákona č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009. Jsou to i výdaje podle ustanovení zákona o státním rozpočtu umožňujícího překročení rozpočtu výdajů, je-li takové ustanovení v něm obsaženo (ustanovení obdobná např. ustanovením § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010). Na tuto podkladovou jednotku patří i výdaje ministerstev, která jsou zakladateli státních podniků nebo zřizovateli národních podniků, na vrub překročení rozpočtu výdajů o částky inkasované jimi do příjmů jakožto převody peněžních prostředků z fondů zakladatele těchto podniků [19 odst. 4 věta předposlední zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 213/2013 Sb. a čl. II zákona č. 213/2013 Sb.], nejsou-li v rozpočtu na příslušný rok rozpočtovány.

Prostorová jednotka 1 – Příjmy a výdaje z tuzemských zdrojů Poznámka:

Příjmy a výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů jiné než ty, které se zatřiďují na prostorovou jednotku 5.

Na prostorovou jednotku 1 se zařazují příjmy peněžních prostředků původem z tuzemska a příjmy peněžních prostředků původem ze zahraničí, jestliže jejich poskytovatel nestanovil příjemci v souvislosti s nimi žádné povinnosti a takové povinnosti nevyplývají ani z žádných právních předpisů, které se na příjemce vztahují. Prostorová jednotka 5 – Příjmy a výdaje ze zahraničních zdrojů Poznámka:

Příjmy, které státnímu rozpočtu, územním rozpočtům a rozpočtům státních fondů plynou ze zahraničí nebo které mu plynou z tuzemska s tím, že ten, kdo peněžní prostředky organizaci převádí, uvede, že jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí a jako s takovými s nimi má organizace nakládat. Jsou to zejména peněžní prostředky přijaté z rozpočtu Evropské unie, z Národního fondu a od Organizace Severoatlantické smlouvy. Výdaje státního rozpočtu, územních rozpočtů a rozpočtů státních fondů, které organizace považuje za výdaje kryté těmito příjmy.

Na prostorovou jednotku 5 se zařazují příjmy peněžních prostředků bez ohledu na to, odkud a od jaké právního subjektu bezprostředně přicházejí. Jsou to peněžní prostředky původem ze zahraničí, jejich příjemce je dostává jako transfer a je poskytovatelem nebo právním předpisem zavázán k jejich vynaložení na určité výdaje a případně ke splnění dalších podmínek.

Dílčí průřezový ukazatel 10 – Institucionální podpora výzkumných organizací Dílčí průřezový ukazatel 11 – Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích Dílčí průřezový ukazatel 19 – Ostatní institucionální podpora výzkumu, vývoje a inovací Dílčí průřezový ukazatel 20 – Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací Dílčí průřezový ukazatel 21 – Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum Dílčí průřezový ukazatel 29 – Ostatní účelová podpora výzkumu, vývoje a inovací Dílčí průřezový ukazatel 30 – Zahraniční rozvojová spolupráce

Výdaje institucí veřejné správy a jejich organizací realizované v zahraničí i v České republice pro občany rozvojových zemí na jejich podporu nebo s jejich účastí, které jsou financovány z veřejných rozpočtů, např. školení (výdaje na zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc podle zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů). Dílčí průřezový ukazatel 34 – Zajištění přípravy na krizové situace podle krizového zákona Dílčí průřezový ukazatel 37 – Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky

Poznámka: Změna vyhlášky o rozpočtové skladbě, která přináší zrušení průřezových ukazatelů 31 až 33 (dílčí průřezový ukazatel 31 – Program sociální prevence a prevence kriminality, dílčí průřezový ukazatel 32 – Program protidrogové politiky, dílčí průřezový ukazatel 33 – Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity) nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Vzhledem k tomu, že rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním, tak při přípravě státního rozpočtu na rok 2026 už zrušené průřezové ukazatele použity nebudou.