6310Obecné příjmy a výdaje z finančních operací

Nejčastější položky u tohoto paragrafu

Obce, rok 2025 · počet a podíl z 6 254obcí · skutečnost v Kč

1. 5163 Služby peněžních ústavů
   Výklad

   Na tuto položku se zařazují výdaje podle smluv týkajících se bankovních, úvěrových, platebních nebo pojistných služeb, penzijního připojištění, doplňkového penzijního spoření, směny měn, vydávání elektronických peněz a poskytování investičních služeb nebo obchodu na trhu s investičními nástroji (§ 1841 občanského zákoníku).

   Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   5 874 · 94 % 210 mil. Kč
2. 2141 Příjem z úroků
   Výklad

   (1) Zahrnuje přijaté úroky z bankovních účtů (vkladů) a z poskytnutých půjčených peněžních prostředků. (2) Zahrnuje také úroky z nakoupených cizích dluhopisů a úroky ve formě diskontu inkasované při nákupu cizího dluhopisu jiné než na položkách 2144 a 2145. (3) Patří sem i přijaté úroky ze směnek. (4) Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141.
   
   (5) Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141).
   
   (6) Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu.
   
   (7) Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu.
   
   (8) Na položku 2141 patří i platba za zápůjčku cenných papírů (§ 2392 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku).
   
   (9) Na položku 2141 patří nejen příjmy z úroků z bankovních účtů (vkladů) a příjmy z úroků z poskytnutých půjčených peněžních prostředků (příjmy kladných kreditních úroků), ale i příjmy z úroků z debetních zůstatků běžných účtů a příjmy z úroků z půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (příjmy záporných debetních úroků).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   5 513 · 88 % 6,8 mld. Kč
3. 5141 Úroky vlastní
   Výklad

   (1) Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod. (2) Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly.
   
   (3) Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu.
   
   (4) Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny.
   
   (5) Nezahrnují se úroky, které v souladu s účtovou osnovou vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého majetku (tyto úroky se zařadí na položku ze seskupení položek 61, na kterou patří výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, na které si organizace vzala úvěr nebo půjčku, z nichž tyto úroky platí).
   
   (6) Na položku 5141 patří nejen výdaje na úroky z debetních zůstatků běžných účtů a výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků (výdaje na kladné debetní úroky), ale i výdaje na úroky z bankovních účtů (vkladů) a výdaje na úroky z poskytnutých půjčených peněžních prostředků, které jsou důsledkem záporných úrokových sazeb (výdaje na záporné kreditní úroky).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   1 493 · 24 % 1,2 mld. Kč
4. 2142 Příjem z podílů na zisku a dividend 834 · 13 % 795,5 mil. Kč
5. 2149 Ostatní příjmy z výnosů finančního majetku
   Výklad

   (1) Příjmy z výnosů finančního majetku, které nepatří na položky 2141 až 2145. Jsou to zejména neúrokové příjmy z investičních nástrojů s výjimkou příjmů z držby akcií. Příjmy z finančních derivátů [§ 3 odst. 1 písm. d), g), j) a k) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákonů č. 230/2008 Sb. a č. 204/2017 Sb.] se sem zařazují jen v případě, že organizace tak rozhodne. V tom případě postupuje podobně jako při sledování kursových zisků (položka 2143) a na položku 2149 zařazuje rozdíl (kladný nebo záporný) mezi příjmem, jak byl inkasován, a příjmem, jaký by byl, kdyby finančního derivátu nebylo.
   
   (2) Na tuto položku patří u obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí příjmy peněžitého plnění, které jim vyplácí Ministerstvo financí podle § 33 odst. 9 a 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   306 · 5 % 418,5 mil. Kč
6. 2324 Přijaté neinvestiční příspěvky a náhrady
   Výklad

   (1) Zahrnuje i příspěvky inkasované od pojišťovny, ne však od České kanceláře pojistitelů podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (odstavec 3 náplně položky 2321 a odstavec 2 náplně položky 3121). (2) Zahrnuje i např. náhrady od fyzických osob za jimi způsobené škody. (3) Na položku 2324 patří i příjmy z dobropisů, nejsou-li evidovány jako snížení výdajů (§ 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 25/2015 Sb., a § 21 zákona č. 250/2000 Sb.). Dobropisem se rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací nebo výkonů snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku, který odběratel už zaplatil. Na položku 2324 patří takové příjmy i v případě, že obsahem dodávky byly věci povahy dlouhodobého majetku. Na položku 2324 nepatří přijaté vratky. Přijaté vratky transferů patří na položky ze seskupení položek 22 a na položku 2325 a přijaté netransferové vratky na položku 2329.
   
   (4) Zahrnuje i např. příjem náhrady za náklady soudního řízení, vymožené náhrady výdajů uskutečněných v předchozích letech apod.
   
   (5) Patří sem i příjmy náhrad nákladů správního řízení podle § 79 správního řádu (zákon č.500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení a ostatních podobných náhrad včetně například náhrad nákladů řízení kárných komisí.
   
   (6) Na položku 2324 patří i částka, kterou do státního rozpočtu převádí penzijní společnost za účastníka důchodového spoření, který požádal o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělil souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu (§ 15 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření).
   
   (7) Na tuto položku zařazují organizace jakožto veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijaté náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
   
   (8) Zahrnuje i přijaté přeplatky záloh (zejména za odběr elektřiny, vody, páry, plynu apod.), které se plně vztahují k minulým rozpočtovým rokům. Zatřídění přeplatku zálohy je možné na tuto položku i tehdy, pokud se vztahuje zčásti k zálohám placeným v minulých rozpočtových letech a zčásti k zálohám hrazeným v běžném rozpočtovém roce. Pokud se organizace rozhodne postupovat tímto způsobem, je povinna tak postupovat i v následujících letech.
   
   (9) Zahrnuje i dosud splácené příjmy z regresních náhrad.
   
   (10) Na tuto položku patří i příjem náhrad nákladů služebního úřadu (organizační složky státu) na vykonání úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky. Zpětné proplacení této částky státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., zařadí zaměstnavatel na položku 5192 (odstavec 17 její náplně).
   
   (11) Na položku 2324 se zařazuje též příjem úhrad za službu péče o dítě v dětské skupině (§ 6 a 8 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů).
   
   (12) Na položku 2324 patří též přijetí částky určené k veřejně prospěšným účelům od obviněného z přestupku, kterou složil, aby mohla být schválena dohoda o narovnání mezi ním a osobou přestupkem poškozenou [§ 87 odst. 1 písm. d) a odstavce 2 a 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
   
   (13) Na položku 2324 patří i příjmy z náhrad za poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.). Jsou-li informace poskytnuty na základě licenční nebo podlicenční smlouvy, kterou organizace s žadatelem o informaci uzavřela (§ 14a zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.), příjem odměny podle této smlouvy organizace zařadí na položku 2111.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   169 · 3 % 20,4 mil. Kč
7. 5142 Kursové rozdíly ve výdajích
   Výklad

   Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci je z něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka odepsala z účtu, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka z účtu organizace odepsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den odepsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.
   
   Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.
   
   Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   132 · 2 % 14,1 mil. Kč
8. 5362 Platby daní státnímu rozpočtu
   Výklad

   (1) Platby všech daní a poplatků, jak jsou uvedeny ve třídě 1, s výjimkou odvodů za odnětí zemědělské půdy, poplatků za odnětí lesní půdy hrazených v souvislosti s pořizováním dlouhodobého hmotného majetku (patří na položku 6121) a ostatních daní, které v souladu s účetními předpisy vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku (patří na příslušné položky podseskupení 612). Na položku 5362 nepatří ani správní poplatky placené v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (položky 10 a 24 přílohy k tomuto zákonu) kontaktnímu místu veřejné správy (§ 8a odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 263/2011 Sb.). Výjimkou jsou a na položku 5362 patří správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou matriční úřady, jsou-li součástí újezdních úřadů [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů], a správní poplatky placené kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou zastupitelské úřady. Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou obce nebo kraje, patří na položku 5365 a platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, patří na položku 5169.
   
   (2) Patří sem i nákup dálničních známek v tuzemsku.
   
   (3) Daň z přidané hodnoty sem patří vždy v případě, že ji organizace platí správci daně [§ 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb.] jakožto osoba povinná k dani, která dodala zboží nebo poskytla služby za úplatu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku (jakožto dodavatel) [§ 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.]. Platí-li ji finančnímu úřadu z jiného důvodu [z důvodu podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákona č. 502/2012 Sb., nebo podle § 92a až 92i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 370/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.] (jakožto odběratel), může se rozhodnout, že platby této daně místo na položku 5362 se budou zařazovat na položku, na niž patří výdaj za hodnotu, jejíž dodání, poskytnutí, pořízení nebo dovoz (§ 2 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 502/2012 Sb., č. 344/2013 Sb. a č. 80/2019 Sb.) je předmětem této daně.
   
   (4) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty, kterou organizace zaplatila finančnímu úřadu a ten ji nebo její část organizaci vrací, ať už jako přeplatek nebo nadměrný odpočet. V tom případě organizace přijme částku, kterou jí finanční úřad takto vrací, jako kompenzaci výdajů a zařadí ji na položku 5362 v záporné hodnotě.
   
   (5) Na tuto položku patří jen platby státnímu rozpočtu, platby krajům, obcím a státním fondům jsou na položce 5365.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   100 · 2 % 38,3 mil. Kč
9. 5169 Nákup ostatních služeb
   Výklad

   (1) Výdaje na nákup služeb nezařazených v položkách 5161 až 5168, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích. (2) Výdaje organizačních složek státu, které zabezpečují závodní stravování prostřednictvím jiné organizační složky státu nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, na úhradu ceny jídel této organizační složce státu nebo osobě podle smlouvy uzavřené s ní na základě § 4 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.
   
   (3) Výdaje na služby stravovacích zařízení, nepatří-li mezi výdaje na služební nebo pracovní cesty.
   
   (4) Platby zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky osob nastupujících do ústavů sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem.
   
   (5) Výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného.
   
   (6) Výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken.
   
   (7) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které si organizace dává zpracovat ze své právní povinnosti, a informací jiných než těch, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby nebo slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti (výdaje na ně patří na položku 5166), s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (výdaje na ně patří na položku 5168); nepatří sem výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5169 patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, lesní hospodářské plány, plány povodí a povodňové plány (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.
   
   (8) Výdaje na přezkušování, revize, cejchování, kontrolu, kalibraci a posuzování technického stavu přístrojů a zařízení.
   
   (9) Výdaje na úpravy nehmotného majetku kromě počítačových programů (ty patří na položku 5168), nepředstavují-li technické zhodnocení ani opravy nebo údržbu (výdaje na ně patří, jde-li o opravy nebo údržbu počítačových programů nebo databází, na položku 5168, a jde-li o opravy nebo údržbu jiného nehmotného majetku, na položku 5171).
   
   (10) Výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby, a to kromě výdajů podle smluv o dodávkách pro informační a komunikační technologie a systémy (ty patří na položku 5168).
   
   (11) Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
   
   (12) Na položku 5169 patří také výdaje na očkování a lékařská vyšetření z důvodů ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci]. Platba zaměstnanci k náhradě výdajů, které vynaložil na očkování, patří na položku 5192. Patří sem i výdaje na očkování a lékařská vyšetření pro účely zahraniční pracovní nebo služební cesty, hradí-li je organizace přímo. Hradí-li je zaměstnanec a zahrne je do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací, organizace je spolu s ostatními těmito náhradami zařadí na položku 5173. Nezahrne-li je do něj, organizace zařadí náhradu, kterou mu za ně poskytne, na položku 5192.
   
   (13) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky (k tomu odstavec 1 náplně položky 5362).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   100 · 2 % 1,5 mil. Kč
10. 2143 Kursové rozdíly v příjmech
    Výklad

    Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci je na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech. Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.
    
    Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.
    
    Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

    Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

    78 · 1 % 23,2 mil. Kč
11. 5149 Ostatní úroky a ostatní finanční výdaje 52 · 0,8 % 29,7 mil. Kč
12. 2329 Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené
    Výklad

    (1) Jiné nedaňové příjmy než příjmy ostatních položek třídy 2. (2) Zahrnuje identifikované nedaňové příjmy, které nelze zařadit na jinou druhovou položku. (3) Použije se například pro propadlé jistiny vložených vkladů při výběrových řízeních a příjmy za promlčené celní jistoty Patří sem i příjem z převodu jistoty určené k náhradě škody nebo jiné újmy podle § 267 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
    
    (4) Použije se i pro inkaso příjmu za převod hlasovacích práv k akciím obcemi, jestliže součástí dohody o převodu na nabyvatele není závazek převést na tohoto nabyvatele v budoucnu akcie.
    
    (5) Na tuto položku patří i peněžní prostředky organizačních složek státu utržené za prodej kolků, jestliže utržené peněžní prostředky nepoužívají na jejich nákup. Jestliže je na jejich nákup používají, patří sem příjmy z prodeje části kolků při snížení jejich zásoby a z prodeje zbytku kolků při zrušení této služby. Nepatří sem příjmy účtu státního rozpočtu z prodeje kolků prodejním místům, ty patří na položku 1702.
    
    (6) Na tuto položku patří i příjmy z případných výher kontrolních pracovníků při provádění dozoru nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry.
    
    (7) Patří sem i příjmy inkasované neoprávněně, zejména příjmy inkasované v důsledku plátcova omylu. Minusem se na tuto položku zařazují částky těchto příjmů vracených v tomtéž roce, v němž byly inkasovány (v následujícím roce nebo dalších letech se vracejí z výdajů a zařazují na položku 5909).
    
    (8) Na položku 2329 patří i příjmy organizace od subjektu, od nějž přebírá povinnosti a ten jí za to platí, zejména přebírá-li od něj dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, příjem za jejichž splnění patří na jiné položky třídy 2, a příjmy organizace od subjektu, který od ní přebírá práva a za ta platí, zejména postupuje-li mu organizace pohledávku (§ 1879 až 1887 obč. zák.), nejsou-li to práva, příjem za jejichž uplatnění patří na jiné položky třídy 2.
    
    (9) Na položku 2329 se zařazují i příjmy vratek kromě vratek transferů.
    
    (10) Na položku 2329 patří i přijaté částky, které má organizace po splnění plátcových dluhů vůči ní nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi ní a plátcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a následujících občanského zákoníku, § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., aj., poskytují-li se v penězích.

    Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

    51 · 0,8 % 457 tis. Kč