2299Ostatní záležitosti v dopravě

Nejčastější položky u tohoto paragrafu

Obce, rok 2025 · počet a podíl z 6 254obcí · skutečnost v Kč

1. 2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů
   Výklad

   Patří sem sankční platby přijaté od jiných subjektů než státu, obcí, krajů, státních fondů a dobrovolných svazků obcí. Jsou to veškeré sankční platby přijaté od nich s výjimkou těch, které patří na položky 1627, 1628 a 1704. Za sankční platbu se nepovažuje pokuta z nedodaného objemu biopaliv podle § 19 odst. 10 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (patří na položku 1339).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   166 · 3 % 1,8 mld. Kč
2. 2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady
   Výklad

   (1) Zahrnuje i příspěvky inkasované od pojišťovny, ne však od České kanceláře pojistitelů podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (odstavec 3 náplně položky 2321 a odstavec 2 náplně položky 3121). (2) Zahrnuje i např. náhrady od fyzických osob za jimi způsobené škody. (3) Na položku 2324 patří i příjmy z dobropisů, nejsou-li evidovány jako snížení výdajů (§ 49 odst. 7 až 9 zákona č. 218/2000 Sb. ve znění zákona č. 25/2015 Sb., a § 21 zákona č. 250/2000 Sb.). Dobropisem se rozumí právní jednání, kterým dodavatel věcí, služeb, prací nebo výkonů snižuje odběrateli peněžitý dluh za dodávku, který odběratel už zaplatil. Na položku 2324 patří takové příjmy i v případě, že obsahem dodávky byly věci povahy dlouhodobého majetku. Na položku 2324 nepatří přijaté vratky. Přijaté vratky transferů patří na položky ze seskupení položek 22 a na položku 2325 a přijaté netransferové vratky na položku 2329.
   
   (4) Zahrnuje i např. příjem náhrady za náklady soudního řízení, vymožené náhrady výdajů uskutečněných v předchozích letech apod.
   
   (5) Patří sem i příjmy náhrad nákladů správního řízení podle § 79 správního řádu (zákon č.500/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení a ostatních podobných náhrad včetně například náhrad nákladů řízení kárných komisí.
   
   (6) Na položku 2324 patří i částka, kterou do státního rozpočtu převádí penzijní společnost za účastníka důchodového spoření, který požádal o starobní důchod ze základního důchodového pojištění ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění a udělil souhlas s převodem 60 % svých prostředků do státního rozpočtu (§ 15 zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření).
   
   (7) Na tuto položku zařazují organizace jakožto veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijaté náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích.
   
   (8) Zahrnuje i přijaté přeplatky záloh (zejména za odběr elektřiny, vody, páry, plynu apod.), které se plně vztahují k minulým rozpočtovým rokům. Zatřídění přeplatku zálohy je možné na tuto položku i tehdy, pokud se vztahuje zčásti k zálohám placeným v minulých rozpočtových letech a zčásti k zálohám hrazeným v běžném rozpočtovém roce. Pokud se organizace rozhodne postupovat tímto způsobem, je povinna tak postupovat i v následujících letech.
   
   (9) Zahrnuje i dosud splácené příjmy z regresních náhrad.
   
   (10) Na tuto položku patří i příjem náhrad nákladů služebního úřadu (organizační složky státu) na vykonání úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, podle služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 4/2015, kterým se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vykonáním úřednické zkoušky. Zpětné proplacení této částky státním zaměstnancům podle § 35 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., zařadí zaměstnavatel na položku 5192 (odstavec 17 její náplně).
   
   (11) Na položku 2324 se zařazuje též příjem úhrad za službu péče o dítě v dětské skupině (§ 6 a 8 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů).
   
   (12) Na položku 2324 patří též přijetí částky určené k veřejně prospěšným účelům od obviněného z přestupku, kterou složil, aby mohla být schválena dohoda o narovnání mezi ním a osobou přestupkem poškozenou [§ 87 odst. 1 písm. d) a odstavce 2 a 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
   
   (13) Na položku 2324 patří i příjmy z náhrad za poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.). Jsou-li informace poskytnuty na základě licenční nebo podlicenční smlouvy, kterou organizace s žadatelem o informaci uzavřela (§ 14a zákona č. 106/1999 Sb., ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.), příjem odměny podle této smlouvy organizace zařadí na položku 2111.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   109 · 2 % 23,1 mil. Kč
3. 5169 Nákup ostatních služeb
   Výklad

   (1) Výdaje na nákup služeb nezařazených v položkách 5161 až 5168, zejména výdaje uvedené v následujících odstavcích. (2) Výdaje organizačních složek státu, které zabezpečují závodní stravování prostřednictvím jiné organizační složky státu nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, na úhradu ceny jídel této organizační složce státu nebo osobě podle smlouvy uzavřené s ní na základě § 4 vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.
   
   (3) Výdaje na služby stravovacích zařízení, nepatří-li mezi výdaje na služební nebo pracovní cesty.
   
   (4) Platby zdravotnickým zařízením za lékařské prohlídky osob nastupujících do ústavů sociální péče a za služby poskytované zdravotnickým nebo jiným specializovaným zařízením za zdravotní prohlídky dané zvláštním právním předpisem.
   
   (5) Výdaje na revize komínů a elektrických a jiných zařízení, platby za státní technickou kontrolu aut a rovněž výdaje na dopravu nepatřící do cestovného.
   
   (6) Výdaje na úpravu věcí nespojenou s významnější spotřebou materiálních prostředků, jejímž výsledkem je uvedení věci do původní nebo obvyklé podoby, například mytí oken.
   
   (7) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které si organizace dává zpracovat ze své právní povinnosti, a informací jiných než těch, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby nebo slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti (výdaje na ně patří na položku 5166), s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (výdaje na ně patří na položku 5168); nepatří sem výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164). Na položku 5169 patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, lesní hospodářské plány, plány povodí a povodňové plány (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.
   
   (8) Výdaje na přezkušování, revize, cejchování, kontrolu, kalibraci a posuzování technického stavu přístrojů a zařízení.
   
   (9) Výdaje na úpravy nehmotného majetku kromě počítačových programů (ty patří na položku 5168), nepředstavují-li technické zhodnocení ani opravy nebo údržbu (výdaje na ně patří, jde-li o opravy nebo údržbu počítačových programů nebo databází, na položku 5168, a jde-li o opravy nebo údržbu jiného nehmotného majetku, na položku 5171).
   
   (10) Výdaje podle smluv mezi organizací a dodavateli, podle kterých organizace platí pravidelné paušální částky za dodávky prováděné jen v případě potřeby, a to kromě výdajů podle smluv o dodávkách pro informační a komunikační technologie a systémy (ty patří na položku 5168).
   
   (11) Rovněž se na tuto položku zatřiďují rozhlasové a televizní poplatky (placené provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
   
   (12) Na položku 5169 patří také výdaje na očkování a lékařská vyšetření z důvodů ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví při práci [§ 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., § 103 odst. 1 písm. c), d) a e) zákoníku práce, § 113 písm. a) zákona o státní službě a § 38 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci]. Platba zaměstnanci k náhradě výdajů, které vynaložil na očkování, patří na položku 5192. Patří sem i výdaje na očkování a lékařská vyšetření pro účely zahraniční pracovní nebo služební cesty, hradí-li je organizace přímo. Hradí-li je zaměstnanec a zahrne je do vyúčtování svých výdajů na pracovní nebo služební cestu určených k náhradě organizací, organizace je spolu s ostatními těmito náhradami zařadí na položku 5173. Nezahrne-li je do něj, organizace zařadí náhradu, kterou mu za ně poskytne, na položku 5192.
   
   (13) Platby správních poplatků kontaktním místům veřejné správy, kterými jsou notáři, banky, držitelé poštovní licence a Hospodářská komora České republiky (k tomu odstavec 1 náplně položky 5362).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   33 · 0,5 % 62,6 mil. Kč
4. 5909 Ostatní neinvestiční výdaje jinde nezařazené
   Výklad

   (1) Neinvestiční výdaje nezařaditelné do jiných položek třídy 5. (2) Na položku 5909 patří i výdaje, kterými jsou vrácení peněžních prostředků na základě vystavených dobropisů, zaplacení rozdílu mezi úhrnem přijatých záloh a částkou vyúčtování, která je nižší než tento úhrn záloh, a vrácení peněžních prostředků přijatých do příjmů (v organizačních složkách státu připsaných na příjmový účet) v důsledku omylu, a to v případě, že se vracejí peněžní prostředky přijaté v předchozích letech nebo, nepoužije-li se příjmová kompenzace, i v běžném roce (v organizačních složkách státu odepsání z výdajového účtu). Jestliže se tyto výdaje v roce, v kterém byly přijaty peněžní prostředky, které se jimi vracejí, provádějí jako příjmová kompenzace (jako záporné příjmy, v organizačních složkách státu odepsáním z příjmového účtu), zařazují se minusem na příjmové položky, na které byly vracené peněžní prostředky zařazeny při svém přijetí (v organizačních složkách státu při připsání na příjmový účet). Na položku 5909 se zařazují i mylné platby přijaté do výdajů (v organizačních složkách státu připsané na výdajový účet), a to jako minusový výdaj.
   
   (3) Patří sem i výdaje představující krádež a výdaje k úhradě ukradených peněz nebo přijatých falešných bankovek (například když se z pokladny organizační složky státu ztratí hotovost přijatá jako příjmy nebo když se zjistí, že taková hotovost je falešná, převede se odpovídající částka z výdajového účtu na příjmový, ve výdajích se zařadí na položku 5909 a v příjmech na položky, na něž ukradené nebo falešné peníze patřily; když se z pokladny organizace ztratí hotovost určená na výdaje, zařadí se jako výdaj na položce 5909; stejně se postupuje u částek ukradených z bankovního účtu). Na tuto položku se zařazují i bezhotovostní peněžní prostředky trvale nebo dočasně ztracené v důsledku zániku bankovního účtu při platební neschopnosti banky, odebrání její bankovní licence nebo podobné události.
   
   (4) Na tuto položku patří i výdaje, které jsou vratkami příjmů přijatých na příjmové účty státního rozpočtu v minulých letech, a proto nejsou zařazovány jako záporné příjmy, ale jako kladné výdaje (u organizačních složek státu nejsou vydávány z příjmových účtů státního rozpočtu, ale z účtů výdajových).
   
   (5) Na položku 5909 se zařazuje i vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 až 459 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 2991 až 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179.
   
   (6) Na položku 5909 se zařazují i výdaje rezervních fondů organizačních složek státu představující převod peněžních prostředků, které organizační složky státu přijaly přímo do rezervního fondu a mají povinnost po jejich použití na stanovený účel je vyúčtovat a jejich nespotřebovaný zbytek vrátit, zpět poskytovateli (§ 48 odst. 5 rozpočtových pravidel). Patří sem i takovéto peněžní prostředky vracené zpět poskytovatelům z výdajových účtů státního rozpočtu.
   
   (7) Na položku 5909 zařazují podle svých vnitřních pravidel zpravodajské služby [§ 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb.], Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Vojenská policie v evidencích výdajů nepodléhajících utajení všechny své výdaje za účelem utajení jejich podrobného třídění.
   
   (8) Na položku 5909 patří i výdaje představující převody peněžních prostředků obdržených do příjmů v předcházejícím roce, které v tom roce měly být poukázány z příjmů (příjmová kompenzace, v organizačních složkách státu z příjmového účtu), ale nestalo se tak.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   20 · 0,3 % 750 tis. Kč
5. 5166 Konzultační, poradenské a právní služby
   Výklad

   (1) Výdaje na dodavatelské pořízení informací, které představují konzultace, poradenství, analýzy, studie nebo právní služby, a informací, které slouží organizaci k rozhodování nebo informování o sobě a své činnosti a organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si je dávat zpracovat, s výjimkou informací týkajících se počítačových programů, počítačového zpracování dat a informačních a komunikačních technologií (ty patří na položku 5168), a to v případě, že organizace není podle zvláštních předpisů povinna si je opatřovat.
   
   (2) Platby za právní služby advokátům a advokátním kancelářím (§ 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb., a vyhláška č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným dodavatelům sem patří i v případě služeb, kterými není dodání informací.
   
   (3) Na tuto položku nepatří výdaje na pořízení informací jakožto nehmotného majetku (ty patří na položky 5179 a 6119), výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání nehmotného majetku, který má povahu informací, podle autorského zákona a jiných zákonů o ochraně duševního vlastnictví (ty patří, nemá-li toto oprávnění samo povahu nehmotného majetku, na položku 5041) ani výdaje na získání oprávnění k užití nebo užívání hmotných nosičů, na kterých jsou informace zaznamenány (ty patří na položku 5164).
   
   (4) Na položku 5166 patří zejména výdaje na znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikáty a audity (§ 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 460/2012 Sb.), které organizace nemá podle zvláštních předpisů povinnost si opatřovat a které se netýkají počítačových programů, počítačového zpracování dat ani informačních a komunikačních technologií.
   
   (5) Na položku 5166 nepatří výdaje organizace ve prospěch poskytovatelů služeb, které vcházejí do ceny, kterou poskytovatel organizaci fakturuje; organizace zařadí výdaje vždy na položky podle druhu pořízených hodnot (odstavec 14 ustanovení „Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek“).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   15 · 0,2 % 5,9 mil. Kč
6. 5171 Opravy a udržování
   Výklad

   (1) Výdaje na dodavatelsky zajišťované opravy a údržbu s výjimkou oprav a údržby počítačových programů a databází (ty patří na položku 5168). (2) Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty placená organizací z přenesené daňové povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb., č. 360/2014 Sb., č. 243/2016 Sb. a č. 80/2019 Sb.) za stavební práce (§ 92e zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 47/2011 Sb., č. 502/2012 Sb. a č. 80/2019 Sb.) provedené za účelem oprav nebo udržování, a to v případě, že organizace tak rozhodla.
   
   (3) Nepatří sem nákup projektové dokumentace k opravám (patří na položku 5169). Rovněž tak sem nepatří úpravy nehmotného majetku, například počítačových programů nebo souborů informací (představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně nad 60 tisíc Kč, patří na příslušné položky z podseskupení 611, představují-li technické zhodnocení v pořizovací ceně do 60 tisíc Kč, patří na položku 5179 a v případě programů 5172 a jinak patří na položku 5169).

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   13 · 0,2 % 9,7 mil. Kč
7. 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků
   Výklad

   Příjmy za věci, služby, práce, výkony nebo práva, které organizace úplatně poskytuje jiné právnické nebo fyzické osobě, nepatří-li na jinou položku z podseskupení položek 211. Na tuto položku patří i stejné příjmy, které organizační složka státu dostává od jiné organizační složky státu, není-li poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv bezúplatné [§ 66 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 465/2011 Sb. a zákona č. 25/2015 Sb.].

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   13 · 0,2 % 493 tis. Kč
8. 2143 Kursové rozdíly v příjmech
   Výklad

   Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci je na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech. Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého korunového účtu na svůj účet devizový uvádět jako příjem devizového účtu a výdaj účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně z korunového účtu odepsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky připsané na devizový účet použije položku 2143 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně z korunového účtu odepsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky připsané na devizový účet, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.
   
   Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396.
   
   Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   13 · 0,2 % 22 tis. Kč
9. 2329 Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené
   Výklad

   (1) Jiné nedaňové příjmy než příjmy ostatních položek třídy 2. (2) Zahrnuje identifikované nedaňové příjmy, které nelze zařadit na jinou druhovou položku. (3) Použije se například pro propadlé jistiny vložených vkladů při výběrových řízeních a příjmy za promlčené celní jistoty Patří sem i příjem z převodu jistoty určené k náhradě škody nebo jiné újmy podle § 267 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
   
   (4) Použije se i pro inkaso příjmu za převod hlasovacích práv k akciím obcemi, jestliže součástí dohody o převodu na nabyvatele není závazek převést na tohoto nabyvatele v budoucnu akcie.
   
   (5) Na tuto položku patří i peněžní prostředky organizačních složek státu utržené za prodej kolků, jestliže utržené peněžní prostředky nepoužívají na jejich nákup. Jestliže je na jejich nákup používají, patří sem příjmy z prodeje části kolků při snížení jejich zásoby a z prodeje zbytku kolků při zrušení této služby. Nepatří sem příjmy účtu státního rozpočtu z prodeje kolků prodejním místům, ty patří na položku 1702.
   
   (6) Na tuto položku patří i příjmy z případných výher kontrolních pracovníků při provádění dozoru nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry.
   
   (7) Patří sem i příjmy inkasované neoprávněně, zejména příjmy inkasované v důsledku plátcova omylu. Minusem se na tuto položku zařazují částky těchto příjmů vracených v tomtéž roce, v němž byly inkasovány (v následujícím roce nebo dalších letech se vracejí z výdajů a zařazují na položku 5909).
   
   (8) Na položku 2329 patří i příjmy organizace od subjektu, od nějž přebírá povinnosti a ten jí za to platí, zejména přebírá-li od něj dluh (§ 1888 až 1894 občanského zákoníku), nejsou-li to povinnosti, příjem za jejichž splnění patří na jiné položky třídy 2, a příjmy organizace od subjektu, který od ní přebírá práva a za ta platí, zejména postupuje-li mu organizace pohledávku (§ 1879 až 1887 obč. zák.), nejsou-li to práva, příjem za jejichž uplatnění patří na jiné položky třídy 2.
   
   (9) Na položku 2329 se zařazují i příjmy vratek kromě vratek transferů.
   
   (10) Na položku 2329 patří i přijaté částky, které má organizace po splnění plátcových dluhů vůči ní nebo jiné osobě nebo po skončení smluvního vztahu mezi ní a plátcem nebo jinou osobou plátci vrátit, zejména jistoty (kauce) podle § 2010 a následujících občanského zákoníku, § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., aj., poskytují-li se v penězích.

   Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

   12 · 0,2 % 394 tis. Kč
10. 5164 Nájemné
    Výklad

    (1) Nájemné podle nájemních smluv s výjimkou smlouvy o ubytování (o přechodném nájmu) a pachtovné podle pachtovních smluv s výjimkou smlouvy o zemědělském pachtu. Nezahrnují se výdaje za služby, které pronajímatel poskytuje nájemci, aby mohl najatou věc užívat, lze-li je oddělit.
    
    (2) Patří sem i platby za pronájem originálu nebo rozmnoženiny autorského díla, zaznamenaného uměleckého výkonu nebo zvukového či zvukově obrazového záznamu [§ 15 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 216/2006 Sb.] a za jejich půjčení (§ 16 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.) nositelům těchto práv [§ 12 odst. 4 písm. c) a d), § 71 odst. 2 písm. e) a f), § 76 odst. 2 písm. c) a d) a § 80 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 121/2000 Sb., ve znění zákona č. 216/2006 Sb.], jestliže organizace výjimečně užívá dílo tímto způsobem. Nepatří sem odměny autorům za poskytnutí oprávnění (udělení licence) k výkonu práva pronajímat nebo půjčovat takové originály nebo rozmnoženiny ani odměny jiným nositelům majetkových autorských práv za poskytnutí takového oprávnění; tyto odměny patří na položky 5041, 5179 nebo 6119.
    
    (3) Výdaje podle smluv o nájmu počítačových programů patří na položku 5164 jen v případě, že jsou to skutečně smlouvy, podle nichž si organizace najímá nebo vypůjčuje technické prostředky, na nichž jsou tyto programy zaznamenány a z nichž je počítač může přímo převzít, a organizace je může používat nejvýše rok, poté je musí pronajímateli nebo půjčiteli vrátit a nesmí si pořídit rozmnoženinu. Výdaje podle smluv o dočasném užívání počítačových programů označených jako smlouvy o jejich nájmu, které tyto podmínky nesplňují, patří na položku 5042.
    
    (4) Na položku 5164 nepatří výdaje na nájem prostoru pro internetové stránky na cizím serveru (webhosting). Zařazují se na položku 5168.

    Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

    10 · 0,2 % 19,8 mil. Kč
11. 5179 Ostatní nákupy jinde nezařazené
    Výklad

    (1) Platby daní a poplatků cizím státům včetně dálničních známek a poplatků. (2) Nákup prostředků na zkvalitnění stravy vlastním zaměstnancům (sportovcům, jiným osobám s vyšší fyzickou zátěží). (3) Na tuto položku se zařadí i výdaj patřící na seskupení položek 51, jímž se pořizují věci, služby, práce, výkony nebo práva představující více druhů ekonomických hodnot, ale u kterého nelze postupovat podle zásady převažující hodnoty pro nedostatek informací umožňujících stanovit odpovídající položku.
    
    (4) Patří sem i odměny za archeologické nálezy podle § 23 odst. 4 zákona o státní památkové péči (zákon č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a náhrady nákladů vzniklých odborovým organizacím výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci (§ 322 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.) a nákladů vzniklých jim a organizacím zaměstnavatelů činností k podpoře vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících (§ 320a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.).
    
    (5) Výdaje na nákup pohledávek.
    
    (6) Náhrady z neplatných kupních smluv, je-li prohlášena za neplatnou smlouva, v níž organizace vystupuje jako prodávající, prodanou věc jí kupující vrátí a organizace mu vrací částku, kterou jí na základě neplatné smlouvy zaplatil, případně zvýšenou o částku výdajů, které vynaložil na zhodnocení tohoto majetku.
    
    (7) Výdaje na pořízení nehmotného majetku jiného než dlouhodobého a jiného než počítačové programy (výdaje na pořízení počítačových programů, které jsou nehmotným majetkem jiným než dlouhodobým, patří na položku 5172 a výdaje na získání oprávnění k užití nehmotného majetku od jeho držitelů, které samo povahu nehmotného majetku nemá, patří na položku 5041). Z výdajů na pořízení nehmotného majetku patří na položku 5179 zejména výdaje na získání oprávnění k užití autorských děl kromě počítačových programů podle licenčních smluv uzavíraných s jejich autory, případně smluv podlicenčních (§ 46 až 57 autorského zákona, od 1. 1. 2014 § 2358 až 2389 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), a podle smluv s právnickými nebo fyzickými osobami, které vykonávají majetková práva autorů (§ 12 až 27 autorského zákona) jako jejich dědici, právní nástupci dědiců nebo stát po jejich zániku (§ 26), zaměstnavatelé autorů (§ 58), objednatelé kolektivních děl (§ 59) a kolektivní správci majetkových autorských práv (§ 95 až 104), jestliže toto oprávnění má povahu práva vlastnického, zejména jestliže není časově omezeno (nemá-li tuto povahu, výdaje na jeho získání patří na položku 5041 nebo popřípadě 5164), a částka, která za jeho udělení byla zaplacena, nepřevyšuje 60 tisíc Kč nebo je toto oprávnění jen na rok nebo dobu kratší (je-li na dobu delší než rok a platba za ně 60 tisíc Kč převyšuje, výdaje na jeho získání se zařazují na položku 6119).
    
    (8) Na položku 5179 patří též odměny držitelům nehmotného majetku chráněného zákony o ochraně duševního vlastnictví (majitelům patentů a podobných oprávnění) za převod těchto patentů a podobných oprávnění, jestliže je organizace výjimečně pořizuje, a to v případě, je-li doba jejich použitelnosti rok nebo kratší nebo odměna nepřesahuje 60 tisíc Kč.
    
    (9) Na položku 5179 patří i výdaje na technické zhodnocení nehmotného majetku kromě počítačových programů, jestliže lze předpokládat, že úhrn výdajů na jeho pořízení nepřesáhne 60 tisíc Kč (jestliže přesáhne, výdaje patří na položku 6119); zaplacená cena ani doba použitelnosti zhodnocovaného nehmotného majetku nerozhoduje.
    
    (10) Na položku 5179 se zařazují také úplaty podle schovacích smluv a smluv příkazního typu (§ 2402 až 2520 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), jsou-li jejich předmětem cenné papíry.
    
    (11) Patří na ni i úplaty obchodníkům s cennými papíry (§ 5 až 20 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) nebo jiným osobám podle smluv o úschově cenných papírů (§ 2409 až 2414 občanského zákoníku) a obstaravatelských a zprostředkovatelských smluv (§ 2430 až 2470 a 2483 až 2520 občanského zákoníku) o cenných papírech, například smluv o obstarání nebo obstarávání koupě nebo prodeje cenných papírů a o jejich správě nebo obhospodařování.
    
    (12) Na položku 5179 se zařazují též odměny burzovním dohodcům podle § 31 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 247/2011 Sb.
    
    (13) Na tuto položku patří i platba kupujícího prodávajícímu a objednatele zhotoviteli za prodloužení doby, po niž má prodávající vůči kupujícímu odpovědnost za vady prodané věci (§ 619 až 627 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost či z vady spotřebního zboží (§ 2113 až 2117 a 2165 až 2174 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) a zhotovitel vůči objednateli odpovědnost za vady věci zhotovené na zakázku (§ 645 až 649 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) nebo ze záruky za jakost díla (§ 2619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
    
    (14) Na položku 5179 patří i příspěvky spolkům a pobočným spolkům (§ 214 až 302 občanského zákoníku) a ostatním právnickým osobám, které se zapisují do spolkového rejstříku (§ 26 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) (dále jen „spolek“), se sídlem v České republice, které organizace spoluzaložily nebo se staly jejich členkami (organizační složky státu po splnění podmínek podle § 29 a § 30 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb.), a to příspěvky, které nemají povahu transferů, ale jsou jim poskytovány jako protihodnota za členská práva. Členské příspěvky spolkům a podobným právnickým osobám, které jsou zahraničními právnickými osobami (§ 3024 odst. 1 občanského zákoníku, § 26 odst. 1 věta druhá zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a sdružují právní subjekty různých států (mezinárodní nevládní organizace), patří na položku 5542. Transfery spolkům se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery spolkům a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Totéž platí pro tzv. euroregiony, jsou-li spolky.
    
    (15) Na tuto položku patří i členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013] se sídlem na území České republiky (§ 18a až 18h zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů). Členské finanční příspěvky evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie patří na položku 5541. Transfery evropským seskupením pro územní spolupráci se sídlem na území České republiky patří na položky 5329, 5649, 6349 a 6449 a se sídlem mimo ně na položky 5511, 5670, 6380 a 6470.
    
    (16) Na položku 5179 se zařazují též poplatky komoditním burzám [§ 12 odst. 2 písm. q) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 285/2005 Sb.], které burzy uvalily na osoby, které jejich prostřednictvím nakupují zboží, služby nebo výkony, platí-li je tyto osoby přímo burze. Platí-li je prostřednictvím burzovních nebo soukromých dohodců (§ 23 a § 29 až 32 zákona o komoditních burzách), zařazují se na položku 5192.
    
    (17) Totéž, co pro příspěvky spolkům (odstavec 14), platí pro příspěvky zájmovým sdružením právnických osob, i když se nepřeměnily na spolek a řídí se právními předpisy, podle nichž vznikly (§ 3051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 20f až 20k zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Platby povahy členských příspěvků odváděné těmto sdružením se sídlem v České republice se zařazují na položku 5179 a se sídlem mimo Českou republiku na položku 5542. Transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem v České republice patří na položky 5222, 5622, 6322 a 6422 a transfery zájmovým sdružením právnických osob a podobným právnickým osobám se sídlem mimo území České republiky na položky 5531, 5532, 5670, 6380 a 6470. Stejně se zařazují platby tzv. euroregionům, jsou-li zájmovými sdruženími právnických osob.
    
    (18) Na položku 5179 patří i platby spolkům a profesním komorám k úhradě členských příspěvků jejich zaměstnanců, jestliže je územní samosprávné celky nebo výjimečně organizační složky státu za své zaměstnance platí. Jestli členské příspěvky zaplatili zaměstnanci sami a organizace jim za ně poskytuje náhradu, patří výdaje na takové náhrady na položku 5192.
    
    (19) Na položku 5179 zařazují zřizovatelé veřejných výzkumných institucí (§ 2 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích) peněžitý vklad do těchto institucí (§ 28 odst. 1 téhož zákona).
    
    (20) Na položku 5179 patří i poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám podle zákona o technických požadavcích na výrobky.

    Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

    9 · 0,1 % 150 tis. Kč
12. 5142 Kursové rozdíly ve výdajích
    Výklad

    Tato položka se používá při korunovém účtování o devizových účtech a u korunových účtů jen v případě, že se organizace rozhodla dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci je z něj odepisuje v korunách (skutečný výdaj), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka odepsala z účtu, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka z účtu organizace odepsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den odepsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Při korunovém účtování o devizových účtech, které podléhají rozpočtové skladbě, se na položky kursových rozdílů zaznamenávají kursové rozdíly v případech, kdy organizace používá pro přepočet deviz na koruny pevný kurs, a při převodech peněžních prostředků z devizového účtu organizace na její účet korunový a převodech opačných, kdy organizace je povinna podle § 24 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů použít pro přepočet cizí měny na českou měnu kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, a v důsledku toho musí při převodech ze svého devizového účtu na svůj účet korunový uvádět jako výdaj devizového účtu a příjem účtu korunového částky, které se zpravidla od částek skutečně na korunovém účtu připsaných liší. Organizace při zaznamenávání částky odepsané z devizového účtu použije položku 5142 pro zařazení rozdílu mezi částkou skutečně na korunový účet připsanou a částkou, kterou podle uvedeného ustanovení vypočetla jako korunové ocenění devizové částky odepsané z devizového účtu, a to bez ohledu na to, je-li tento rozdíl kladný nebo záporný. Obdobně postupuje organizace, která převádí peněžní prostředky mezi svými devizovými účty znějícími na různou měnu.
    
    Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142.
    
    Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.

    Celý výklad · Zdroj: Pokyn MF k vyhlášce č. 412/2021 Sb.

    9 · 0,1 % 64 tis. Kč